V posledních dnech vycházejí najevo skutečnosti, z nichž naprosto jasně vyplývá, že dokončení prodeje Unipetrolu společnosti Agrofert se může táhnout ještě daleko déle, pokud se jej vůbec podaří dokončit.
Ve hře je příliš mnoho podmínek, proměnných a kdyby. Agrofertu - a jeho majiteli Andreji Babišovi - v současné chvíli vyhovuje jediné: získávat další čas k dobru předtím, než bude definitivně připraven ke koupi Unipetrolu, nebo naopak definitivně oznámí, že kupovat nehodlá.
Včera se zadrhlo další kolečko složitého soukolí, které by mělo dovézt Unipetrol k novému majiteli. Vedení holdingu vůbec nerozhodlo, jak dále naloží se svým 51procentním podílem v České rafinérské. Zahraniční partneři rafinérské - olejářské firmy Conoco, Shell a Agip - se zřekli přednostního práva na koupi podílu.
Schází jim totiž klíčová informace k tomu, aby mohli akceptovat cenu osm miliard, za niž Unipetrol rafinérie nabízí: nevědí, jak budou nastaveny předávací ceny za dodávky surovin mezi rafinérskou a další z dcer Unipetrolu - litvínovským Chemopetrolem.
Proto ani nemohou vědět, jaké zisky budou rafinérie vytvářet, a tedy kolik za ně mohou zaplatit. O předávací ceny se rozhořel mezi Chemopetrolem a rafinérskou ostrý boj, který minulý víkend vyvrcholil přerušením dodávek a odstávkou v provozu Chemopetrolu. V příštím týdnu vyústí dokonce v odvolání ředitele rafinérií Ivana Ottise.
"Představenstvo jednalo o dalším postupu při prodeji České rafinérské. Jednání ale bylo přerušeno a firma k situaci zaujme stanovisko příští týden," řekl včera mluvčí Unipetrolu Tomáš Zikmund. Jednání o předávacích cenách neposunou Chemopetrol s rafinérskou kupředu dříve, než za dva měsíce.
Mezitím se Andrej Babiš může naplno věnovat shánění úvěru. Ovšem i financování nákupu Unipetrolu závisí na tom, zda se dohodnou ony sporné předávací ceny. Bez toho nelze finanční plán pro zaplacení za Unipetrolu sestavit. Kvůli neznámým cenám nelze spočítat, kolik Unipetrolu přinese prodej rafinérií a ani nelze odhadnout, jaké bude Chemopetrol přinášet výnosy a jak tedy bude nový majitel akviziční úvěr na Unipetrol splácet.
Podle informací MF DNES v tuto chvíli stojí také příprava úvěru pro Agrofert v Citibank. Další přední banky, které by se měly podílet na syndikovaném úvěru pro Babišův Agrofert, zatím Citibank oficiálně neoslovila. Potvrdila to například ČSOB.
Kromě částky na nákup státního podílu v Unipetrolu musí Andrej Babiš řešit palčivější problém. V pondělí má poslední termín k tomu, aby zaplatil za německého producenta čpavku SKW Piesteritz. Řádově musí dát dohromady desítky milionů eur, přesnou kupní cenu odmítl zveřejnit. I když je to suma menší, než kterou si musí připravit na nákup Unipetrolu a na jeho provozní financování (kromě kupní ceny musí sehnat i peníze na samotný chod firmy v řádech miliard), Agrofertu se neshání snadno.
|
Babiš jen předstíral, že většina Agrofertu patří švýcarské Ameropě Kdo vlastnil a vlastní jednu z největších tuzemských podnikatelských skupin, Agrofert? To začíná být pěkně zamotaný příběh, kde je zřejmě poslední jistotou, že ústřední roli hraje podnikatel Andrej Babiš. Nové světlo do něj včera dala Komise pro cenné papíry. Té totiž švýcarská firma Ameropa, již Babiš loni v listopadu označil za nového majoritního majitele Agrofertu, odpověděla, že nikdy nevlastnila v tuzemské firmě nadpoloviční podíl. To je zásadní okolnost, která zcela mění příběh, který dosud o Agrofertu šířil podnikatel Babiš. "Sdělili nám, že nikdy neměli v Agrofertu majoritu," uvedla mluvčí komise Radka Procházková. Loni v listopadu přitom Agrofert veřejně oznámil, že Ameropa ke svým tehdejším pěti procentům akcií Agrofertu přikoupila dalších padesát od Babišových kamarádů ze švýcarské střední školy, sdružených v neznámé firmě OFI. Novou majetkovou strukturu v čele s Ameropou oficiálně představil Babiš v době, kdy se Agrofert začal u vlády ucházet o koupi druhé největší české firmy, Unipetrol. Udělal tak proto, aby Zemanovu kabinetu a pochybovačům jasně ukázal, že jeho uskupení je transparentní a má v kolonce hlavní akcionář vyryto jméno tradiční západoevropské firmy se stoletou tradicí. "Samozřejmě byli i ti, kteří nám nepřáli, a proto alespoň nekorektně a nepravdivě vytvářeli mlžné spekulace kolem akcionářské struktury. Síla a renomé Ameropy již nedává k podobným spekulacím prostor nikomu," řekl loni v listopadu Hospodářským novinám Andrej Babiš. Vysvětlit zprávu komise včera Babiš odmítl. "Bez komentáře, to je vše, co k tomu můžu říct," reagoval na dotaz, jak je možné, že osm měsíců uvádí jako majoritního vlastníka Ameropu, a ta přitom popírá, že by kdy nadpoloviční podíl v Agrofertu držela. Nepromluvil ani spolumajitel Ameropy Anrdrew Zivy, ačkoli původně reakci přislíbil. Blízcí Babišovi spolupracovníci přišli s následujícím vysvětlením: Ameropa měla skutečně s neznámou OFI uzavřenu smlouvu na koupi jejího podílu. Nechala si však udělat právní analýzu a zjistila, že by musela v tuzemsku v dceřiných firmách Agrofertu s veřejně obchodovatelnými akciemi po nabytí majority organizovat veřejný odkup akcií. "Nakonec se smlouva nenaplnila, OFI si ponechala 15 procent a Ameropa měla 40 procent," uvedl zdroj. Ještě minulý týden o této zásadní skutečnosti při oznamování dalších akcionářských změn šéf Agrofertu pomlčel. "Byla dosažena předběžná dohoda, na jejímž základě se majoritním vlastníkem s 55 procenty podílu na firmě Agrofert stane Andrej Babiš," napsal Agrofert minulý týden v tiskové zprávě. Když noviny přidaly ke zprávě vlastní přídavek, že akcie kupuje od Ameropy, Babiš se nijak neohradil. Celý příběh má další rozměr. Podle novely obchodního zákoníku platné od začátku loňského roku totiž při ovládnutí firmy vzniká povinnost organizovat výkup akcií ovládaných firem. V případě převzetí Agrofertu to znamená, že majoritní akcionář by měl minoritním podílníkům zaplatit za akcie firem milionové částky. Zákon také říká, že když někdo po ovládnutí firmy odkup nevyhlásí do šedesáti dnů, pozbývá hlasovacích práv k akciím. Zatím není zřejmé, zda Zemanovi ministři, kteří loni v prosinci rozhodli, že Babišově firmě prodají Unipetrol, znali opravdovou akcionářskou strukturu Agrofertu. "Nejsou žádné důvody k tomu, aby vláda jakkoliv měnila své rozhodnutí o prodeji Unipetrolu," vzkázal včera ministr průmyslu Miroslav Grégr. |
