Investoři sice mají výjimku z povinného odkupu minoritních podílů při privatizaci státního majetku, v nabízených balících jsou ovšem kromě akcií státu i podíly obcí nebo ČEZ či Transgasu. "Výjimka ani v těchto případech není vyloučena, protože od 1. května 2001 byl v obchodním zákoníku rozšířen výčet osob, na něž se při privatizaci povinnost odkupu nevztahuje.
Konkrétně jde o formulaci 'a další osoby'," uvedla mluvčí Komise pro cenné papíry Radka Procházková. Dříve se výjimka vztahovala pouze na státní organizace, například na Fond národního majetku. Komise pro cenné papíry nicméně hodlá projednávat každý případ jednotlivě, aby nedošlo k nepřiměřenému zvýhodnění velkých vlastníků na úkor menšinových akcionářů.
"Stát nás ale doposud v této otázce o žádné oficiální stanovisko nepožádal," zdůraznila mluvčí komise. Dalším problémem je, že zahraniční investoři, kteří se o velké balíky energetik ucházejí, už nyní vlastní v distribučních společnostech menší podíly. V případě, že zvítězí ve vládním tendru, se jejich podíly zvětší a opět mohou přesáhnout zákonnou hranici pro povinný odkup.
Tou je podle novely obchodního zákoníku kromě zmíněné majority například i dosažení 67 či 75 procent akcií. Balíky státu, obcí a ČEZ nebo Transgasu v distributorech dosahují většinou více než 51 procent, přičemž investoři, jako EdF, E.ON či Ruhrgas, mají sami dalších několik až téměř 40 procent akcií.
Spolu s novým podílem by tak mnohou ze zákonných hranic přesáhli a odkup by měli nabídnout. Privatizační poradci vlády v energetice, společnosti Deloitte & Touche a ABN Amro, ve svých dokumentech pro řídící výbor také uvedli, že tato otázka by se měla jednoznačně ujasnit.
"Počítáme s tím, že odkup minoritních akcií nebudeme muset dělat, ale samozřejmě chceme mít jistotu. Domníváme se tedy, že to bude jasně řečeno například v informačním memorandu," uvedl zástupce jednoho ze zahraničních zájemců.
