Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přivýdělek k penzi se nehledá vždy snadno, možnosti však jsou

aktualizováno 
Roste průměrná délka života.
Roste průměrná délka života. Zvyšují se životní náklady. Zdánlivě nesouvisící ukazatele ústí v jediné: některým lidem se nechce ani poté, co dosáhnou důchodového věku, přestat pracovat. Zdravotní stav i kondice jim totiž dovoluje zůstat v zaměstnání, jejich peněženka to mnohdy dokonce potřebuje.

Pro člověka, který si chce coby důchodce dál vydělávat, je ideální zůstat v původním zaměstnání. Mnoho lidí se ale domnívá, že ve chvíli, kdy by měli vzhledem ke svému věku začít užívat důchodu, opustit zaměstnání prostě musí. Jaroslava Rezlerová z personální agentury ManPower to vysvětluje jednoduše: síla zvyku z minulých dob. "Odejít do penze je právo, nikoli povinnost," upozorňuje Ladislav Jouza z ministerstva práce a sociálních věcí. Zaměstnavatel dokonce ani nemůže jednoduše přeřadit pracovníka na jinou práci. "To lze jen na základě důvodů uvedených v paragrafu 37 zákoníku práce - nejčastěji ve chvíli, kdy nemůže původní pozici zastávat kvůli zdravotnímu stavu," říká Ladislav Jouza. K jeho ověření si může firma vyžádat lékařské potvrzení. Někdo se však do důchodu naopak těší. Na hlídání vnoučat, cestování, koníčky... Po čase zjistí, že mu chybí společnost, nebo se mu na všechny záliby nedostávají peníze. Pak nastane problém: kde si přivydělat? Zástupci personálních agentur se shodují, že nabídek práce pro starší lidi příliš není. Většina firem dává zatím obvykle přednost mladším pracovníkům. Podle Jaroslavy Rezlerové se však v poslední době v tomto ohledu situace trochu mění a společnosti začínají hledět i na zkušenost svých zaměstnanců. Petr Čaboun z poradenské firmy Aditus říká, že větší šanci získat práci mají senioři v oblastech s nižší nezaměstnaností. "Například v Praze mohou najít uplatnění nejen jako brigádníci na základě dohody o provedení práce či pracovní činnosti, ale i formou trvalého pracovního poměru na částečný či plný úvazek. A nejde jen o pozice ve výrobě - manuální práce v pekárnách a jiných výrobních firmách či úklidové práce -, ale i kvalifikovanější místa, jako jsou jsou například účetní, administrativní pracovníci, učitelé a poradci," uvádí. Lidé v penzi často "brigádničí" také jako vrátní, recepční či telefonisté na zákaznických linkách. Například společnost Ahold provozující síť obchodů Hypernova a Albert nabízí místa skladníků, pokladních i prodavačů. "Neděláme rozdíly mezi mladšími a staršími uchazeči ani při vyhodnocování žádosti, ani platové. Rozhoduje kvalifikace a zdravotní stav," říká Barbora Jandová z Aholdu. Podle ní mají důchodci větší zájem o brigády - aby neztratili kvůli vyššímu výdělku nárok na důchod. Ženy se mohou uplatnit i jako hospodyně. Například v agentuře Domov nabízejí za hodinu úklidu a žehlení šedesát korun. "Lidé v důchodu tvoří asi dvacet až třicet procent našich pracovníků. Od uchazečů požadujeme výpis z trestního rejstříku a potvrzení o zdravotním stavu. Zároveň musí projít psychotesty," říká zástupkyně agentury Lucie Pechanová. Dodává, že velkou roli hraje zdravotní kondice. Možností, jak si přivydělat, je i práce "na volné noze". S živnostenským listem na zprostředkovatelskou činnost lze třeba prodávat zboží na bezúročné splátky z katalogu firmy Triangl nebo kosmetiku Oriflame. V případě Trianglu je třeba zaplatit za vstupní manuál - "vysvětlivky" prodeje - 195 korun, u Oriflame 222 korun. A kolik si lze takto vydělat? Záleží především na šikovnosti, společnosti nabízejí většinou jedno- až několikaprocentní provizi, pokud je prodejce úspěšný i různé bonusy. Důkazem toho, že najít přivýdělek k penzi nemusí být tak obtížné, je Olga Hemzalová. Před osmi lety odešla do penze, ovšem pracovat nepřestala. "Člověk především musí chtít. Místo jsem si vždy našla sama a bez problémů," uvádí. Původní profesí administrativní pracovnice vysoké školy v penzi neváhala přijmout práci uklízečky, vrátné a recepční. "Hlavní je to, aby okolo byli příjemní lidé. V každém místě si vždy najdu něco pěkného," dodává. Poslední zaměstnání získala na inzerát. "Přišla jsem na konkurs recepční jako poslední z padesáti a byla jsem přijata," konstatuje. Podle Petra Čabana je nejdůležitější právě to, jaký člověk je, jakou má snahu a zájem o dění okolo sebe. "Praxe, znalosti, dovednosti, zkušenosti, vitalita a v některých případech i kontakty určují atraktivitu pro potenciální zaměstnavatele," říká Petr Čaboun. Podle jeho slov mohou mít lidé větší šanci si přivydělat v podnicích, kde působili před odchodem do důchodu. "Většinou tu pracují na snížený úvazek nebo na krátkodobý či střednědobý zástup," doplňuje Čaboun.

V jakých profesích si mohou penzisté nejčastěji přivydělat?

obchodní řetězce: práce pokladní, skladník, doplňování zboží: 5000 až 9000 měsíčně

recepční, vrátný: 5000 až 7000 měsíčně

dělnické profese v pekárně: 5000 až 6000 měsíčně

hospodyně: 2000 až 5000 měsíčně

prodejce kosmetiky, zboží z katalogů, pojišťovací poradce - provize jedno až několik procent z uzavřené smlouvy, prodaného zboží

Poznámka: částky jsou orientační

Jak vyrovnat příjmy se státní pokladnou

Daně z příjmů

závislá činnost na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, o provedení práce a podobně

1. pracovník nepodepíše prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti

* do 3000 korun měsíčně strhává a odvádí daň 15 procent zaměstnavatel
* nad 3000 korun měsíčně strhává zaměstnavatel 20 procent jako zálohu

Pozor! Zaměstnanec je povinen podat daňové přiznání na formuláři A

2. pracovník podepíše prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti

* není třeba podávat daňové přiznání
* zaměstnavatel sám strhává zálohy podle výše příjmů

živnostenské oprávnění podává se daňové přiznání

příjmy osvobozené od daně z příjmů

* do 10 tisíc korun, pokud jde o příležitostné činnosti, například prodej vlastnoručně zhotoveného výrobku, zeleniny ze zahrádky, pronájem auta, vozíku, a podobně

Sociální pojištění

* v případě, že je člověk zaměstnán, odvádí za něj pojistné zaměstnavatel
* osoby samostatně výdělečně činné odvádějí pojistné v případě, že si v roce 2001vydělají více než 3300 měsíčně

kdy se neplatí?

* v případě, že člověk pracuje na základě dohody o provedení práce
* z příležitostných příjmů (práce nepřesahující sedm po sobě jdoucích dní v kuse nebo u výdělků menších než 400 korun měsíčně)

Zdravotní pojištění

* v případě, že je člověk zaměstnán, odvádí za něj pojistné zaměstnavatel
* osoby samostatně výdělečně činné odvádějí pojistné samy, informace o tom, jak a kolik je třeba platit, lze získat u zdravotních pojišťoven

Kolik si lze přivydělat, aby člověk nepřišel o nárok na důchod?

* po dobu dvou let poté, co vznikne nárok na důchod, maximálně dvojnásobek životního minima
* po uplynutí této lhůty neomezeně


Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vánoční prémie budou, hlásí třetina firem. Většinou rozdají peníze

Výborná ekonomická kondice domácích podniků se před Vánocemi propíše i do kolonky mimořádné odměny na výplatních páskách. Třetina firem má už teď jasno, že je...  celý článek

Ilustrační foto
Vajec je tak málo, že se prodávají v aukcích. Zdraží až na 6 korun

Vejce v obchodech začínají zdražovat. V příštích týdnech může stát jedno vejce 5 až 6 korun. Na trhu je jich takový nedostatek, že producenti začali prodávat...  celý článek

Podnikatel Jan Hradecký na snímku z roku 2013
Při rallye v Africe zemřel Jan Hradecký, zakladatel české firmy Botanicus

Podnikatel a mecenáš Jan Hradecký tragicky zemřel při rallye veteránů Classic Safari. Světu zanechal odkaz prostřednictvím své firmy na přírodní kosmetiku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.