Vyplývá to z výsledku zkoumání Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten prošetřil údaje za rok 2003 a zaměřil se na chod sociálního systému od ministerstva financí, které spravuje rozpočet, přes ministerstvo práce a sociálních věcí, které diktuje metodiku, a krajské úřady po 19 vybraných obcí. Mezi nimi byl Liberec, Most, Vsetín nebo Šumperk.
Výsledek ukazuje, že systém sociálních dávek správně nefunguje. "Systém je složitý a administrativně náročný, neodpovídající novým sociálněekonomickým podmínkám a změnám ve veřejné správě," uvedla Eliška Kadaňová z NKÚ, která kontrolu vedla.
Hledáček NKÚ přilákaly rostoucí výdaje státu na sociální dávky. Za posledních šest let se zdvojnásobily na 14 miliard korun. Není to jen kvůli vyšší nezaměstnanosti, ale i kvůli snadným cestám, jak systém beztrestně podvádět.
Zájemci o dávky už totiž vědí, že se v mnoha případech musí úředníci spokojit jen s jejich čestným prohlášením.
"Nemohou prokázat ani zřejmou nepravdivost údajů a bez spolupráce s ostatními institucemi ani situaci řešit," uvádí se ve zprávě kontrolního úřadu.
Na dotaz MF DNES zaměstnanci sociálních úřadů říkají totéž, co kontroloři.
"Přijde klient, uvede, že má účet u tří bank, ale my si nesmíme ověřit zůstatky a dávku třeba dostane.
Nemáme si to jak ověřit. Naopak, když žadatel pravdivě uvede, že má na účtu dvacet tisíc korun, pak dávky nedostane," popisuje praxi pod příslibem anonymity jedna ze sociálních pracovnic. "Ale určitou zbraň máme.Kdyžmáme pochyby, můžeme jít na šetření k nim domů a nemusíme dávku přiznat celou," říká.
Lidé také často podvádějí, když říkají, že bydlí sami, aby dostali vyšší příplatky na bydlení, ačkoliv se o domácnost dělí s partnerem.
A nejčastější je asi pobírání dávek při práci načerno. "Podvodní žadatelé se spíše vyskytují ve skupině klientů, kteří jsou registrováni na úřadech práce," říká Hana Roubíčková, vedoucí odboru sociálních věcí městské části Praha 21.
Podle kontrolního úřadu by zlepšení situace přineslo zjednodušení systému, lepší kontrola, snížení počtu dávek a informační systém navázaný na další instituce. "Pomohly by nám větší kompetence a také větší počet zaměstnanců," říká Ludmila Sedláková, vedoucí odboru sociálních věcí z Blanska.
Zaměstnanci sociálních úřadů uvádějí, že administrativě věnují zhruba polovinu pracovního času, naopak s klienty jednají menší část pracovní doby. A každý má přitom na starosti více lidí, než je únosné.
Na jednoho sociálního pracovníka by mělo připadat 100 příjemců dávek.
V české realitě je jich však často až dvakrát víc.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach slibuje zlepšení fungování a zpřísnění. Má to přinést zákon o hmotné nouzi a novela zákona o životním minimu. Podle úřednice, která již návrh zákona viděla, se však systém mnoho nezmění. Pozitivně však bude motivovat ty, kdo se nebudou práci vyhýbat.
| JAK SE ZNEUŽÍVAJÍ DÁVKY |
| (u dávek jako doplatek do životního minima, příspěvek na výživu dítěte nebo mimořádné dávky) |
| nepravdivé informace v čestných prohlášeních, především o počtu lidí ve společné domácnosti |
| nepravdivé informace o finanční situaci (práce načerno, zatajení majetku; tvrzení, že majetek je vypůjčený, darovaný) |
| dávky pobírají absolventi škol, které rodiče zajišťují |
| podvody v otázkách jako vztah druh/družka, vlastnění věcí či práce načerno, jež se úředníkům těžce dokazuje |
| nemožnost úředníků bezprostředně si ověřit údaje o majetkových a finančních poměrech |
| malá spolupráce s finančními úřady |
| administrativně náročná spolupráce s jinými institucemi |
| Pramen: NKÚ, šetření mezi sociálními pracovníky 19 obcí |
