Do konečného hlasování ve sněmovně postoupily zákon o DPH a daňový balíček vlády. Jak hodnotíte průběh jejího jednání?
Tato Poslanecká sněmovna je o něco pomalejší, než byla v předchozích obdobích. Vláda navrhuje velké množství změn. Chtěli bychom, aby začaly platit co nedříve, od ledna příštího roku. Chci ocenit, že se podařilo, aby alespoň některé z daňových zákonů, které máme na stole, prošly do finálního hlasování. Pevně věřím, že se o nich bude hlasovat příští týden, pak je projedná senát. Mohly by být schváleny o něco dříve, než to bylo v minulých letech.
Byly načteny různé pozměňovací návrhy. Může ještě dojít ke korekci vládních daňových návrhů?
Nejsem stoupencem toho dělat změny v zákonech na poslední chvíli. Neměli bychom se vzájemně překvapovat, neměli bychom překvapovat ani podnikatele, ani veřejnost náhlými změnami v Poslanecké sněmovně. Návrhy budou schváleny v podobě, jak se na nich dohodla vládní koalice, jak jsme je projednali se zaměstnavateli a odbory.
To, co navrhuje ODS, aby se obě nyní existující sazby DPH snížily o procento, tedy odmítáte? (více o návrhu ODS najdete zde)
ODS tady už v minulých letech dělala obrovský zmatek v daních, zejména tím, že měnila sazby DPH každého půl roku. Jsem rád, že už se sazby takovým zmateným způsobem měnit nebudou. Zachovali jsme dvě stávající a snižujeme daň u léků a knih na 10 procent. Doufám, že pokud se nám podaří zlepšit výběr daně z přidané hodnoty, že bychom jednou do této sazby mohli přeřadit i potraviny. Ale nejprve musíme udělat opatření pro zlepšení výběru daní. Rok 2015 bude rokem, kdy chceme prosadit legislativu, která zlepší výběr DPH. Jedná se o elektronický výkaz DPH a elektronickou evidenci tržeb v maloobchodě.
Jak se díváte na návrh, se kterým přišli komunisté, aby příjmy nad 50 tisíc korun měsíčně byly zdaněny vyšší sazbou 18 procent ze superhrubé mzdy, a příjmy nad 100 tisíc měsíčně až 21 procenty místo současných 15 procent? (více k jednání o dani z příjmu zde)
Tak já myslím, že jsou tu dva důvody, proč tento návrh nebude přijat. V Poslanecké sněmovně není levicová většina, která by takový návrh mohla prohlasovat. A sociální demokracie je vázána koaličním programem, to znamená, že nemůžeme hlasovat pro návrh opoziční strany. Tím bychom rozbili celý formát vládní koalice a ohrozili bychom fungování vlády. V tomto volebním období takové návrhy nemají šanci, aby byly přijaty.
Jaká vládne koalice a jaké je rozložení sil ve sněmovně, to všichni víme. Jaký je ale váš názor na správnost či nesprávnost takového návrhu? Považoval byste za správné zdanit více lidi s příjmy nad 50 nebo nad 100 tisíc měsíčně?
Je logické, že sociální demokracie dlouhodobě podporuje daňovou progresi. Míra daňové progrese, jak je obsažena v koaliční smlouvě, je pouze kompromis a my jsme sami měli ve volebním programu a sami navrhovali v minulých letech vyšší zdanění příjmů nad 100 tisíc korun měsíčně. V pásmu nad 100 tisíc korun měsíčně by si sociální demokracie dokázala představit vyšší sazbu daně z příjmu, ale respektujeme koaliční dohodu, protože naši partneři, jak lidovci, tak ANO přistoupili na kompromisy z hlediska jejich programu a podařilo se nám řadu programových cílů prosadit. Čili pro vyšší zdanění nad 100 tisíc korun sociální demokracie je, ale je v tuto chvíli vázána koaliční smlouvou, takže pro tento návrh KSČM hlasovat nebudeme.
Nepřekvapil vás ministr financí Andrej Babiš, když ve sněmovně při debatě o DPH řekl, že třetí sazba je administrativní komplikace a že ideální by byla jedna sazba, ale že rozpočet si to nemůže dovolit? V podstatě souzněl s pravicovou opozicí a vyznělo to tak, že navrhuje něco hlavně proto, že je s vámi v koalici. (detaily k jednání o DPH zde)
Myslím, že to potvrzuje fakt, že i ANO muselo udělat programové ústupky v rámci koaliční smlouvy. I my jsme ustoupili. Původně jsme navrhovali, aby se sazba DPH na léky a na knihy pohybovala ve výši 5 procent. Mně se také to snížení na 10 procent zdá jako malé, ale je to prostě kompromis, kterého jsme dosáhli v rámci vládní koalice. Žádná ze stran tady nemá většinu, takže je potřeba, aby spolupracovalo více stran a ty se musí domluvit na průniku programu. Na druhou stranu pokud máme do budoucna uvažovat o nižším zdanění potravin, tak se nám ta třetí sazba ve výši 10 procent může hodit. Pokud jsem se díval, což je zajímavá informace nejen pro ministra financí, skoro polovina zemí Evropské unie má tři sazby daně z přidané hodnoty.
