Existují bílá místa na trhu? V čem se vyplatí podnikat? Cestovní ruch, řemesla, možná hlídání dětí či péče o staré lidi, drobné služby. Nedá se to přesně určit. Všechno snad už existuje. Tak odpovídali na otázky zástupci živnostenských a pracovních úřadů. "Jde spíš o to, aby podnikatel přišel se službou či výrobkem, který už nabízí konkurence, ale v nové a lepší podobě," míní Ivana Makuščinová z mosteckého úřadu práce. Jaroslav Rejček, který pomáhá hledat nezaměstnaným uplatnění v Ústí nad Labem, doplňuje, že záleží hlavně na šikovnosti a schopnostech budoucího podnikatele. Takoví mají podle něho šanci uspět, bez ohledu na to, že založit firmu a začít s podnikáním je složitější než na počátku devadesátých let.
Základní informace o tom, jak začít podnikat - tedy mimo jiné který živnostenský list je potřeba, kde se má nový začínající podnikatel registrovat a jaké dávky platit - podají na živnostenském úřadě. Pro nezaměstnané evidované na úřadu práce se dokonce pořádají speciální školení, kde se dozvědí například i něco o fungování trhu a o marketingu. Zároveň tu mohou požádat o dotaci či výhodnou půjčku až do výše osmdesáti tisíc korun na vybavení své živnosti. Ještě loni si úřady stěžovaly, že jim na příspěvky pro nezaměstnané, kteří chtějí založit živnost, nezbývají peníze, dnes je situace trochu jiná. Ze státního rozpočtu totiž dostaly téměř dvojnásobek. "Letos máme k dispozici zhruba devadesát milionů korun, dosud jsme přidělili asi čtyřiasedmdesát milionů," říká Jaroslav Rejček. Na nedostatek finančních prostředků si nestěžují ani v Mostě či Karviné. Zájem o ně mají podle Olgy Urbančíkové z karvinského úřadu především již fungující podnikatelé, kteří žádají o příspěvek ke mzdě na nově vytvořená pracovní místa. Lidí, kteří by chtěli začít samostatně podnikat, je méně. Přitom Ivana Matuščinová potvrzuje, že na Mostecku půjčky dokázaly využít a dobře se "uchytit" i profese, kterým příliš nadějí nedávali. "Finanční pomoc jsme poskytli různým podnikatelům - kadeřnicím, autodopravcům, obchodníkům, účetním. Pomohly například i kosmetičce, v jejímž případě bylo možné o úspěchu vzhledem k velké konkurenci pochybovat," říká Ivana Matuščinová. "Troufám si říci, že můžeme vyhovět každému s dobrým životaschopným podnikatelskýmn nápadem. V případě některých profesí se nám ale zdá, že se lidem do podnikání příliš nechce. Raději čekají na místo zaměstnance. Přitom se můžeme dohodnout na odložení splátek, případně část půjčky i odpustit," dodává ředitel Úřadu práce v Kutné Hoře Václav Kaše.
Základní informace o tom, jak začít podnikat - tedy mimo jiné který živnostenský list je potřeba, kde se má nový začínající podnikatel registrovat a jaké dávky platit - podají na živnostenském úřadě. Pro nezaměstnané evidované na úřadu práce se dokonce pořádají speciální školení, kde se dozvědí například i něco o fungování trhu a o marketingu. Zároveň tu mohou požádat o dotaci či výhodnou půjčku až do výše osmdesáti tisíc korun na vybavení své živnosti. Ještě loni si úřady stěžovaly, že jim na příspěvky pro nezaměstnané, kteří chtějí založit živnost, nezbývají peníze, dnes je situace trochu jiná. Ze státního rozpočtu totiž dostaly téměř dvojnásobek. "Letos máme k dispozici zhruba devadesát milionů korun, dosud jsme přidělili asi čtyřiasedmdesát milionů," říká Jaroslav Rejček. Na nedostatek finančních prostředků si nestěžují ani v Mostě či Karviné. Zájem o ně mají podle Olgy Urbančíkové z karvinského úřadu především již fungující podnikatelé, kteří žádají o příspěvek ke mzdě na nově vytvořená pracovní místa. Lidí, kteří by chtěli začít samostatně podnikat, je méně. Přitom Ivana Matuščinová potvrzuje, že na Mostecku půjčky dokázaly využít a dobře se "uchytit" i profese, kterým příliš nadějí nedávali. "Finanční pomoc jsme poskytli různým podnikatelům - kadeřnicím, autodopravcům, obchodníkům, účetním. Pomohly například i kosmetičce, v jejímž případě bylo možné o úspěchu vzhledem k velké konkurenci pochybovat," říká Ivana Matuščinová. "Troufám si říci, že můžeme vyhovět každému s dobrým životaschopným podnikatelskýmn nápadem. V případě některých profesí se nám ale zdá, že se lidem do podnikání příliš nechce. Raději čekají na místo zaměstnance. Přitom se můžeme dohodnout na odložení splátek, případně část půjčky i odpustit," dodává ředitel Úřadu práce v Kutné Hoře Václav Kaše.
