Stát v současnosti drží v energetickém kolosu 67 procent akcií. I po prodeji 16 procent by tak v rukou zůstala majorita.
„Je to určitě dobrý nápad, na ovládání společnosti stačí 51 procent, z tohoto pohledu tam držet víc nemá smysl,“ řekl analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.
Trhu by podle něj pomohlo, pokud by privatizace probíhala přes burzu. „Zvýšil by se počet akcií na trhu a ukázalo by se ostatním firmám, že burza funguje a je schopna nové akcie pohltit,“ dodal Procházka.
To by následně mohlo vést i k novým emisím akcií firem, které se dosud na burze neobchodují a pro nový kapitál chodí raději do bank.
„Zájem o akcie ČEZ je tak velký, že by se určitě rozprodaly velmi rychle,“ řekl MF DNES Jiří Vodička, mluvčí mimoburzovního RM-Systému, který by se na případné privatizaci chtěl také podílet.
Šestnáctiprocentní podíl v ČEZ představuje 94,8 milionu akcií a má v současnosti podle propočtu společnosti Patria Finance hodnotu 77,4 miliardy korun. Bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka ale namítá, že hodnota akcií ČEZ ještě dál poroste.
Podle Jana Procházky mají obchodníci sice nastavené cílové ceny ještě o něco výše, než je současných zhruba 806 korun, přesto považuje situaci za vcelku příznivou. „Určitě teď není situace, kdy by to bylo nevýhodné,“ řekl.
Otázkou ovšem je, zda současná vláda, kterou čeká 4. října hlasování o důvěře, bude míst dost času a síly k prosazení svého plánu. „Není pravděpodobné, že důvěru získá, a proto tato vyjádření považujeme za předčasná,“ uvedl ve svém komentáři Tomáš Gatěk ze společnosti Patria Finance.
Výtěžek z prodeje zamýšlí ministr financí Vlastimil Tlustý použít k ozdravění veřejných financí. Podle něj dluhy ve státním rozpočtu na příští rok dosáhnou 173 miliard korun. Před volbami ovšem politici napříč stranami hovořili o tom, že peníze z případné privatizace ČEZ se využijí na penzijní reformu.
