Prodej energetik je sporný

  • 3
Největší privatizaci v České republice provázejí velké pochybnosti. Vláda v pondělí rozhodla prodat tuzemské plynárenství německé společnosti RWE za 133 miliard korun a chemický holding Unipetrol tuzemskému Agrofertu. V prvním případě zvítězil investor, který nabídl nejvyšší cenu, která předčí i nejoptimističtější odhady, českou chemii však ovládne až druhý z pořadí.

Agrofert totiž nabídl 11,75 miliardy korun, zatímco první nabídka od britské společnosti Rotch zněla na 14,5 miliardy. Po letech se tak opakuje situace z období vlád Václava Klause, kdy při prodejích velkých majetků nebyla cena vždy na prvním místě, jako v případě Českého Telecomu nebo Becherovky.

Až dosud vláda zdůrazňovala, že cena je vždy rozhodující. To uvedl premiér Miloš Zeman i na své nedávné cestě po USA. Nyní ale členové vlády tvrdí, že tato slova platila jen pro dvě ze tří současných privatizací - pro prodej elektroenergetiky a plynárenství.

"U Unipetrolu byla situace jiná, tam jsme nikdy neřekli, že naším jediným a hlavním kritériem je cena," oponoval v pondělí ministr průmyslu Miroslav Grégr.

Podrobnosti o privatizaci

Vláda chce za ČEZ 200 milard

Euro padlo pod 32 korun

Zeman zdůvodnil odmítnutí nejvyšší nabídky slovy: "Česká vláda rozhodovala mezi dvěma nabídkami společnosti, která se jmenovala Rotch nebo tak nějak a společnosti Agrofert. Agrofert nabízel 12 a Rotch 14 a vláda zvažovala, k čemu se přikloní. Na základě jednomyslného doporučení privatizační komise, zástupců ministerstev a předsedkyně FNM se přiklonila ke společnosti Agrofert, protože nechceme opakovat neblahou zkušenost s privatizací Nomury."

Firma Rotch, která je největší společností na trhu nemovitostí ve Velké Británii a v jejíž budovách sídlí několik vládních úřadů, je rozhodnutím velmi rozladěna. "Zařadili nás bez výhrad mezi poslední uchazeče a privatizační poradce nám v neděli večer blahopřál, že budeme vládě navrženi za kupce. Budeme žádat vysvětlení, proč vláda rozhodla jinak," uvedl Jiří Šmíd z firmy Rotch.

Ještě větší rozladění panuje v největší privatizaci - prodeji tuzemské elektroenergetiky. Stát stanovil investorům tvrdé podmínky, zakázal jim například prodávat podíly v koupených firmách, slučovat je nebo přivést do útlumu.

Kdo měl k tomu připomínky, měl být v neděli ze soutěže vyřazen. Dva ze tří zájemců - francouzská firma EdF a britský International Power - omezení odmítli a zbyla jediná nabídka italské firmy Enel za 135 miliard korun. Vláda rozhodla, že privatizaci prodlouží a kromě Enelu dá novou šanci i Francouzům.

Můžete nabízet nejvyšší cenu a česká vláda vás nevybere jako vítěze prodeje miliardového majetku. Takové poselství dal kabinet investorům.

Způsob, jakým vláda rozhodla o miliardových prodejích strategických odvětví elektroenergetiky a petrochemie, vzbuzuje velké rozpaky.

Kabinet udělal hned dva neočekávané kroky. Za prvé odmítl nejvyšší nabízenou částku při privatizaci rafinersko-petrochemického holdingu Unipetrol a prodal firmu až druhému zájemci v pořadí. Za druhé odsunul historicky největší prodej majetku v dějinách země, v němž jde o elektrárenskou společnost ČEZ, šest distributorů elektřiny a přenosovou soustavu.

V tomto případě očekával ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, že státní pokladna získá mezi 250 a 300 miliardami korun.

Soutěž plná rozsáhlých omezení nakonec vyústila v mnohem nižší nabídku. Jediný investor, který neměl připomínky k omezením vyplývajícím ze státem nadiktované kupní smlouvy a jehož cenovou nabídku otevřela privatizační komise, totiž chtěl zaplatit pouze 135 miliard korun. Tak málo nečekal ani největší pesimista v řadách ekonomických analytiků, natož pak členové vládního ekonomického týmu.

Stát v kupní smlouvě pod velkými sankcemi nadiktoval, že po dobu osmi let nesmí investor žádnou z koupených firem prodat či přivést do likvidace. Chtěl po něm také, aby prodával velké množství elektřiny a nakupoval patnáct let od uhelných společností více uhlí než před plným rozjetím Temelína.

Pravidla stanovila, že investoři, kteří by k tomu měli připomínky, budou ze soutěže vyřazeni a jejich cenová nabídka se vůbec neotevře.

V neděli, kdy se na Fondu národního majetku o privatizaci rozhodovalo, pak hned na začátku vypadli dva ze tří zájemců. Původní favorit privatizace - francouzská elektrárenská firma Electricité de France - měl tolik připomínek, že jeho nabídka byla odmítnuta.

Francouzi navíc podali cenovou nabídku deset minut po termínu, což v jiných prodejích majetku znamenalo pro uchazeče automatické vyřazení. Námitky měl i britský International Power, který nadto nechtěl koupit akcie, ale jen vybranou část majetku elektroenergetiky.

Privatizační komise jednala o nečekané situaci až do pondělního rána. Pak doporučila vládě, aby dál jednala s Enelem a EdF. Kabinet to nakonec udělal. "Vláda není žádné ořezávátko, jemuž lze předkládat podhodnocené cenové nabídky. Z tohoto důvodu vyzvala dvě společnosti, které jsou ochotny koupit akcie ČEZ včetně distribučních společností, aby do sedmého ledna příštího roku předložily nové nabídky, jejichž minimální hodnota musí dosáhnout dvou set miliard korun.

Pokud aspoň jedna z těchto dvou společností takovou nabídku nepředloží, pak vláda tuto obchodní soutěž ukončí," uvedl premiér Zeman.

International Power podle něho nebyl osloven, protože nesplnil základní zadání - totiž usilovat o akcie firmy. Naopak francouzská EdF nebyla ze hry vyřazena i přes své velké výhrady ke smlouvě. Všechny ostatní firmy v privatizaci plynu, energetiky a petrochemie, které se takto zachovaly, však vyřazeny byly.

EdF přitom podle členů komise měla výhrad tolik, že je poradce pro privatizaci četl celou půlhodinu. "Rozporovali skoro všechna omezení," uvedl zdroj. Ministr Grégr na dotaz MF DNES uvedl: "EdF žádal určité garance, mimo jiné třeba také za nějakou případnou jadernou havárii. Byly požadovány i některé další garance. Ale chci jednoznačně prohlásit a zdůraznit, že zásadní podmínky nebudou měněny, platí podmínky, které byly na počátku soutěže," uvedl Grégr.

Některé pro Grégra méně důležité body se však měnit mohou. Jaké? To neřekl.

Místopředseda vlády Vladimír Špidla jakékoli ústupky odmítá. "Žádat mohou cokoliv, ale kritéria jsou jasně daná a nic se měnit nebude." Ekonomové však upozorňují, že snaha získat vyšší výnos při stávajících omezeních je iluzorní a 200 miliard lze stěží očekávat.

Diskusi vyvolal i prodej Unipetrolu. Na stole se sešly dvě nabídky. Velká britská realitní firma Rotch, která začíná podnikat i v petrochemii, nabídla 14,5 miliardy korun, tuzemský Agrofert 11,75 miliardy. "Společnost Rotch není strategickým investorem, ale pouze překupníkem," řekl premiér.

Zástupce firmy Jiří Šmíd namítá: "Proč nás tedy vybírali mezi poslední uchazeče? Čekal jsem, že bude rozhodovat výše nabídky. Jsme zklamáni."

Prodej energetiky provázejí problémy

Vláda kvůli blížícím se volbám s privatizací velmi spěchala.

Například na prověrku kupovaných firem měli investoři jen tři až čtyři týdny.

Poradce pro privatizaci, kteří získají stamilionové odměny, najala Zemanova vláda bez výběrového řízení. Zatímco u jiných velkých státních zakázek je posouzení několika nabídek běžné, tentokrát jej ministři označili za zbytečné zdržování.

Ministr Grégr a poté skupina poslanců (včetně člena privatizační komise Josefa Hojdara) cestovali v průběhu soutěže do Paříže na návštěvu EdF. Cestu poslanců organizovali přímo poradci EdF, Hojdar přitom porušil pravidla soutěže. Grégr se hájí tím, že jednal se všemi.

Vláda a její privatizační komise několikrát změnily pravidla hry. Mezi závazné podmínky zahrnovaly v průběhu soutěže nové body, například dlouholetý závazek odběru uhlí či zákaz rozdělovat nakoupené firmy a odprodávat jejich části.

Některé z těchto podmínek rozporoval antimonopolní úřad, ale ten vláda ignoruje. Úřad může dodatečně celý prodej zpochybnit.

Poslanci ČSSD a ODS nezvykle zasáhli do procedur parlamentu, když nadvakrát opravovali zákon, jenž by privatizaci zkomplikoval. Čtyřkoalice podává žalobu k Ústavnímu soudu, jež by mohla podstatně změnit podmínky celé transakce.

Zvláštností je angažmá společnosti Epic, která pracuje jako poradce pro favorizovanou EdF. Epic je společnost blízká ODS: jejím šéfem je přítel Václava Klause Vladimír Motlík, Epic je rovněž vydavatelem deníku Super, jehož názory jsou blízké ODS. Vítězství EdF by se zřejmě odrazilo v odměně pro Epic a zprostředkovaně by pomohlo též Klausově straně.

EdF se ocitla ve finále, i když porušila pravidla hry. U Unipetrolu vláda vybrala až druhou nejvyšší nabídku.