Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


PŘEHLEDNĚ: Dvojí cena za Babišovy akcie. Agrofert platil víc než manažerka

  21:38aktualizováno  21:38
Vicepremiér Andrej Babiš prodal v roce 2010 svému Agrofertu akcie firmy Profrost za 527 milionů korun. Vzhledem k tomu, že akcie téže firmy prodával v tu dobu i mnohem levněji, vzniká podezření, že to byla účelová operace. Kdyby totiž tyto peníze získal z Agrofertu jako dividendu, musel by zaplatit 79 milionů korun na daních.

Andrej Babiš | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Pochybnosti neskončily, pochybnosti trvají. Po podrobnějším zkoumání vypracovaných „zpráv auditorů“ a dalších veřejně dostupných dokumentů okolo transakcí Andreje Babiše se svou firmou se objevují nové nesrovnalosti, jež si žádají vysvětlení.

Nejasný je především obchod s akciemi společnosti Profrost, kterou Babiš sám založil v roce 2007. Šlo o rozjíždějící se byznys s mraženými potravinami. V roce 2010 Babiš převedl Profrost do vlastní skupiny Agrofert.

Ve stejné době Profrost navyšoval jmění o dalších sto milionů korun a vydával nové akcie, na konci celé operace Agrofert ovládal čtyři pětiny této firmy. Zbylou pětinu získala firma Rapaces Group Babišovy klíčové manažerky Simony Sokolové.

Fotogalerie

A tady narážíme na rozpor. Zatímco Agrofert musel za 80 procent Profrostu svému majiteli zaplatit 527 milionů korun, Sokolové stačilo zaplatit za pětinu jen 20,4 milionu korun.

Porovnáme-li kupní ceny s ohledem na procentuální podíl v Profrostu, pak Sokolovou přišly akcie Profrostu sedmkrát levněji než Agrofert. A to musel Agrofert k udržení svého podílu ještě nasypat do Profrostu nových 80 milionů korun na navýšení jmění.

Zda transakce proběhla právě takto, se lze jen dohadovat - Babiš i Agrofert poskytli jen dílčí informace. Nejsou ochotni sdělit, komu, kdy a za jakou cenu Babiš prodával jaký počet akcií. Proces je proto třeba krůček po krůčku rekonstruovat na základě informací lidí z Agrofertu, z Babišova osobního prohlášení a z kusých dokumentů v obchodním rejstříku.

Média a komentátoři vycházející pouze z veřejně dostupných zdrojů proto tvrdí, že rozdíl mezi cenou pro Sokolovou a pro Agrofert mohl být i mnohonásobně větší. Jak upozorňuje například právník Aleš Rozehnal na serveru HlídacíPes.org, podíl, který Babiš prodával Agrofertu, mohl představovat jen 1,5 procenta Profrostu.

Tak či onak, Agrofert zaplatil za podíl v Profrostu víc, než na kolik by ho běžně ocenil trh. Pokud skutečně kupoval 80% podíl, bylo by to přibližně trojnásobně víc. Pokud šlo o variantu s 1,5% podílem, transakce by firmu ocenila na neuvěřitelných 34 miliard korun.

Celkově operace budí podezření, že z Agrofertu vytáhl Babiš zbytečně velký balík peněz. Nezdaněných, protože prodej akcií v této situaci dani nepodléhá. Za stejně velkou dividendu by musel zaplatit 15% daň, tedy 79 milionů korun. Proto mluví Babišovi oponenti jako Miroslav Kalousek o podezření z daňového úniku.

A stejně to vidí i Rozehnal. Pokud by se podle něj prokázalo, že je cena opravdu nadsazená, šlo by o simulované právní jednání. A to je trestné. „Není to nic nějak zvlášť kreativního, je to celkem známý postup. V tomto případě jde ale o velmi vysokou částku,“ říká k tomu právník Rozehnal.

Agrofert i Babiš odpovídají nekonkrétně

Ani ve čtvrtek nebyl Babiš ohledně obchodů s Agrofertem sdílnější. „Předmětem auditu (EY a PWC - pozn. red., více o nich zde) bylo prokázání, zda jsem měl dost peněz k nákupu dluhopisů. To jsem prokázal. V životě jsem nakoupil stovky firem, vše podle zákona. Už jsem řekl víc, než kterýkoliv politik přede mnou, nemám co dodávat,“ odmítl dotazy MF DNES.

Agrofert ve čtvrtek opakovaně nařčení z daňových machinací odmítl. „Nákup (Profrostu a dalších firem Agrofertem, pozn. red.) měl obchodní logiku. Začlenění firem do koncernu navazovalo na aktivity skupiny. Nákup splňoval všechny zákonné povinnosti,“ uvedl mluvčí Karel Hanzelka. „Jakékoli naše kroky jsou navíc pod stálým dohledem finančních úřadů a auditorských firem,“ dodal.

Babiš a Profrost

Jak probíhaly obchody s akciemi mezi Babišem, Profrostem a Rapaces Group

2007

2010

  • Profrost navyšuje základní jmění na 102 milionů korun. Nově vydané akcie s nominální hodnotou po deseti milionech si mají rozdělit Andrej Babiš (2 kusy) a Agrofert (8 kusů).
  • Ještě než proces navýšení skončil, prodal Babiš 16 kusů původních akcií Profrostu firmě Agrofert (v původním základním jmění šlo o 80 %). Současně prodal zbytek akcií Profrostu (20 %) firmě Rapaces Group své klíčové manažerky Simony Sokolové.
  • Za 80 % Profrostu platí Agrofert Babišovi 527 milionů korun, což Profrost oceňuje na 659 milionů korun. Čtyři pětiny jsou ovšem podíl před navýšením, po něm už oněch šestnáct akcií představovalo jen asi 1,5 procenta společnosti.
  • Ve stejné době platí Rapaces Group za svých 20 % akcií Profrostu pouze 20,4 milionu (to vyplývá z účetní uzávěrky Rapaces Group z roku 2010 a zápisu z valné hromady 2014), což firmu oceňuje na 102 milionů korun. Rapaces Group za tytéž akcie platí sedmkrát méně než Agrofert.
  • Profrost v roce 2010 podle účetní uzávěrky vykazuje provozní zisk 47 milionů korun a má dluhy téměř 200 milionů korun. Podle toho, jak se naceňují firmy, by tak měl mít hodnotu mezi 200 a 270 miliony.

2011

  • Andrej Babiš vstupuje do politiky, zakládá hnutí ANO.

2012

  • Agrofert vydává korunové dluhopisy, Andrej Babiš je později kupuje za 1,5 miliardy korun.

2016

Faktem je, že Finanční správa obchody mezi spřízněnými subjekty v rámci jedné kapitálové skupiny hlídá - právě proto, aby nesloužily daňovým machinacím. Zda kontrolovala operace kolem Profrostu a dalších firem kolem Agrofertu, není jasné.

„Korunové dluhopisy byly již na přelomu let 2011 a 2012 podrobeny analýzám. Správce daně má dostatek nástrojů, kterými provádí daňovou kontrolu i v této oblasti. Jedná se zejména o kontrolu transakcí mezi spojenými osobami, oblast převodních cen a nízké kapitalizace,“ říká jen obecně mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.

Sdílnější není Finanční správa ani přesto, že Babiš prohlásil, že ji zbaví ve svém případě mlčenlivosti. Zda to skutečně udělal - musel by jí dát písemný pokyn - opět není jasné.

Podle zdrojů přímo z berní správy se ale podobné obchody mezi spřízněnými subjekty kolem roku 2010 nekontrolovaly nijak systematicky. Kontroloři se jim celkově věnují hlavně v případě, když na ně narazí kvůli jiné nesrovnalosti.

„Takzvaným transferovým obchodům (obchodům mezi spřízněnými subjekty) se Finanční správa začala systematičtěji věnovat až po roce 2014 - po Babišově nástupu do úřadu,“ říká exšéf Finanční správy (dnes ve službách soukromého daňového poradce Apogeo) Jiří Žežulka.

Ten je navíc přesvědčen, že pokud berní úředníci operaci nezkontrolovali dřív, udělají to teď. „Z celého tématu se stalo politikum. Pokud má správce daně podezření, že došlo k nesprávnému postupu, jistě koná. Minimálně od vypuknutí této kauzy. Lidé, kteří tam sedí, skládali úřednický slib, nedokážu si představit, že by správní řízení nezahájili, pokud to už neudělali,“ řekl.

Neférové obchody mezi spřízněnými či spřátelenými subjekty postihují kromě berních úředníků i soudy. Nemusí jít jen o daňové machinace, ale také o záměrné poškození jedné z obchodujících stran.

Například majitel strojírenské skupiny Vítkovice Jan Světlík je zatím nepravomocně odsouzen za to, že Vítkovice v roce 2008 koupily od jeho obchodního partnera Martina Ulčáka prakticky bezcenné akcie firmy Spojené slévárny za zhruba čtvrt miliardy korun. Žalobu v tomto případě podával minoritní akcionář Vítkovic, který se obchodem cítil poškozen. Pokud byl koupí Profrostu podobně poškozen Agrofert, nemá se kdo ozvat, protože firma plně patřila Babišovi.




Nejčtenější

Kazítka ve spotřebičích zakážeme, plánuje EU. Chce jejich delší životnost

Ilustrační snímek

Evropský parlament vytáhl do boje proti spotřebičům na jedno použití, proti věcem se zabudovaným defektem, který má...

Nový ford i milion. Stát vybral šťastlivce, kteří sbírali účtenky

Účtenkovka při svém startu uživatele zarazila šíří požadovaných povolení.

Ve středu proběhlo vůbec první slosování státní účtenkové loterie. Kolem sedmé hodiny večerní, kdy měly být na adrese...



Gigantická zakázka na letadla: klient si u Airbusu objednal 430 letadel

letadlo Airbus A320neo

Pouštní Dubaj se na několik dní proměnila v obří tržiště letadel. V jednom určitě nezklame. Jak se už stalo zvykem,...

Česko se stává tygrem střední Evropy. Ekonomika mohutně roste

Řezač plamenem

Česká ekonomika i v prázdninovém vlažnějším módu mohutně rostla. Od července do září, meziročně zvýšila výkon o pět...

Pět mýtů o evidenci tržeb: A teď bude stát vědět, co nakupuji

293 milionů účtenek se již do včerejška vydalo.

Tu účtenku si radši vezměte, nebo dostanete pokutu! A pokud se chcete zbavit konkurence, pošlete na ni kontrolu z...

Další z rubriky

Škoda bude v Mladé Boleslavi vyrábět auta s čistě elektrickým pohonem

(Ilustrační snímek)

V Česku se budou vyrábět elektromobily i klíčové součástky k bateriím. Škoda Auto v pátek potvrdila, že její první...

Internetový útok na web Účtenkovky způsobili zahraniční hackeři

Startuje loterie Účtenkovka. Jak v ní soutěžit?

Výpadek webu uctenkovka.cz byl způsoben útokem hackerů ze zahraničních IP adres. Informovalo o tom dnes ministerstvo...

Kauza Key Investments nekončí. Rok po rozsudku dorazila první odvolání

Daniel Brzkovský a Klára Fensteterová u soudu v kauze Key Investments.

Případ společnosti Key Investments, jejíž bývalí členové představenstva mají jít na tři až pět let do vězení za...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.