Z hlediska produktivity měřené hrubým domácím produktem (HDP) za odpracovanou hodinu je Rusko s hodnotou 25,9 podle žebříčku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za všemi ostatními evropskými státy. Stejně špatně si stojí také Řecko (36,2), které je silně pod průměrem EU (50). Nejlépe jsou na tom naopak v Lucembursku (95.9).
Mezi zeměmi s nízkou hodinovou produktivitou práce jsou ovšem i jiné státy Evropy včetně Portugalska (35,3), Estonska (31,4) nebo Polska (29,7). Výjimkou není ani Česká republika (34,8). V práci přitom strávíme v průměru skoro 1 800 hodin za rok. „Češi stejně jako Řekové a Rusové kompenzují nižší produktivitu vyšším počtem odpracovaných hodin. Z hlediska měření HDP na osobu bychom ovšem vyšli z průzkumu o něco lépe. V rámci regionu střední a východní Evropy jsme na tom s pracovním výkonem totiž relativně dobře,“ komentuje výsledky srovnání hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Země | Odpracované hodiny za rok | HDP na hodinu a osobu |
---|---|---|
Rusko | 1982 | 25.9 |
Polsko | 1929 | 29.7 |
Turecko | 1855 | 31.4. |
Estonsko | 1889 | 31.4 |
Maďarsko | 1886 | 31.6 |
Česko | 1784 | 34.8 |
Portugalsko | 1691 | 35.3 |
Řecko | 2034 | 36.2 |
Slovensko | 1785 | 38.1 |
Slovinsko | 1537 | 42.8 |
Zdroj: OECD (výběr deseti zemí s nejnižší produktivitou práce) |
Podle největší soukromé banky a tedy i největšího soukromého věřitele v Rusku Alfa Bank může mít právě nízká produktivita práce stejně jako dluh země ničivý dopad na ekonomiku státu. „Zdá se, že malý ekonomický růst Ruska pramení spíše ze základních faktorů než z hospodářské ekonomiky,“ cituje Bloomberg odhady ekonomů Alfy Natalii Orlovou a SergejeEgieva.
Nízká produktivita i negativní demografická křivka je nyní v Rusku podle nich vyrovnávána delší pracovní dobou. Řadový Rus odpracuje podle dat OECD něco mezi 1 982 a 2 034 hodinami za rok. Ruské ekonomice ale nepomáhají ani tato relativně vysoká čísla. Nejnovější zpráva Mezinárodního měnového fondu (MMF) předpovídá pro Rusko v příštím roce jen mírné ekonomické oživení.
Situaci nezlepšují ani sankce uvalené na federaci kvůli anexi Krymu a konfliktu na Ukrajině. Podle odhadů Alfa Bank budou pro ekonomiku zátěží ještě v letech 2016 až 2018. „Nevíme, jak by mohl být tento negativní dopad zvenčí kompenzován z vnitřních zdrojů,“ komentuje vliv sankcí Orlová a Egiev.
MMF odhaduje, že sankce přijaté kvůli Ukrajině můžou snížit reálné HDP o jedno až o 1,5 procenta. Pokud Západ sankce prodlouží, mohlo by to mít za následek kumulativní ztrátu až o devět procent ekonomického výkonu ve střednědobém horizontu.