Jiří Štípek, jednatel kraslické společnosti AMATI - Denak, s.r.o., která je tradičním výrobcem dechových hudebních nástrojů | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Kraslické trumpety hrají v Londýnské filharmonii. Díky britské pomoci

  • 3
Kraslického výrobce dechových hudebních nástrojů Amati-Denak ovládla loni v dubnu britská společnost Geneva Instruments. České nástroje se díky tomu dostaly do rukou londýnských filharmoniků.

Nebýt Britů, všechno mohlo být jinak. Kraslická společnost Amati se v uplynulé dekádě dostala do finančních potíží, kvůli nimž balancovala na hraně přežití. Její dechové hudební nástroje navíc trpěly pod tíhou silné koruny.

Změna nastala až po komplikované restrukturalizaci. Počet zaměstnanců klesl ze zhruba sedmi set na současné dvě stovky a Amati navázala spolupráci s britským výrobcem dechových nástrojů Geneva Instruments. To bylo v roce 2008.

„Lidé ze skupiny Geneva jsou muzikanti a vědí, že umíme vyrobit skvělé nástroje. Svědčí o tom i naše nové řady Amati Vantage a Heritage, které začneme propagovat na veletrhu hudebních nástrojů v USA ve druhé polovině ledna,“ popisuje jednatel Jiří Štípek nejbližší plány firmy, o níž se dnes s Brity dělí. Štípek má dvě sedminy, Geneva drží od loňského dubna pětisedminový podíl.

Dechové nástroje Amati se navíc díky širokým a často exkluzivním kontaktům obchodních zástupců Genevy podařilo dostat například do rukou hudebníků Londýnské filharmonie.

Do USA i do Číny

Pro dosud výhradně českou fabriku, kterou lze považovat za součást krušnohorského rodinného stříbra, je export základ úspěchu. Devadesát procent své produkce společnost Amati-Denak vyváží do více než padesáti zemí světa.

Zaujmout potenciální zákazníky se ve Spojených státech pokusí také žesťovými cylindrovými nástroji V. F. Červený z továrny královéhradecké dceřiné společnosti nebo výrobky s logem Geneva.

Právě USA jsou totiž největším odbytištěm kraslické společnosti a firma tam má i vlastní zastoupení v podobě newyorské pobočky Amati USA. Významné trhy jsou pro Amati také Británie, Německo a Polsko. „Jsme v určitých segmentech důležitým hráčem na světovém trhu. Sice nemáme nikde většinu, ale muzikanti nás znají,“ uvádí Štípek.

Firma pronikla dokonce i do Číny, tedy země, jejíž výrobci Amati kdysi vytlačili ze segmentu levných školních nástrojů. „Prodáváme tam především zákazníkům z rostoucí střední vrstvy, kteří mají zájem o něco speciálního a kvalitního,“ vysvětluje Štípek.

Konkurence v odvětví je nicméně velká. Největším evropským výrobcem dechových hudebních nástrojů je francouzská společnost Buffet Crampon. Celosvětovým lídrem je japonská Yamaha, výrazně se prosazuje rovněž americká firma Steinway, která spolu s piany a klavíry produkuje dechové hudební nástroje v divizi Conn Selmer.

Hudební pohraničí

V západočeských Kraslicích se první smyčcové nástroje začaly vyrábět už na počátku 17. století a region hudbě svědčí. Jak jinak si totiž vysvětlit, že má Amati přímou konkurenci doslova za kopcem.

Téměř na dohled od německých hranic, v patnáct kilometrů vzdáleném Markneukirchenu působí výrobci JA Musik (značka B+S) a Schreiber-Keilwerth, původně německá firma z Kraslic, kterou převzal zmíněný francouzský výrobce Buffet Crampon.

Na trhu s tubami je pro Amati konkurencí továrna Miraphone ve Waldkraiburgu – ležícím 70 kilometrů na východ od Mnichova. Založili ji v roce 1946 vysídlenci z Kraslic. Miraphone vyrábí drahé a kvalitní tuby. „Myslím, že naše tuby Červený se jim více než vyrovnají, jen potřebujeme dělat lépe marketing, řečeno trochu zjednodušeně,“ tvrdí Štípek.

Královéhradecký V. F. Červený má nicméně zakázek spoustu a tuby pomalu nestíhá vyrábět. „Takže v tomto ohledu nás tato konkurence netrápí. To spíše pomalé rozšiřování výrobní kapacity a shánění šikovných lidí,“ dodává.

„Mrzí mě, že v Německu je podpora o dost vyšší než u nás a mají sdružení Musicon Valley,“ uvádí Štípek. Sám v roce 2006 inicioval založení klastru Music Czech Made, jehož součástí mělo být 19 tuzemských výrobců hudebních nástrojů, mimo jiné například královéhradecký Petrof nebo lubský Strunal.

„Nakonec jsme to však uložili k ledu, protože jsme měli obavu, že bychom nesplnili podmínku udržitelnosti na pět let. Navíc v té době se podmínky pro klastry měnily za pochodu,“ konstatuje šéf kraslické firmy.