Pětapadesátiletý Číňan, milovník vína a kaligrafie, se nikdy moc netajil svým bohatstvím. Yan Bao (anglicky Yan Jiehe) je jedním z nejmovitějších lidí v miliardové zemi.
Čína v minulosti zažívala stavební boom, při kterém komunistická vláda štědře dotovala rozsáhlé projekty. Bao z toho uměl náležitě vytěžit. Usměvavému majiteli společnosti Pacific Construction Group (CPCG) teď patří „titul“ největšího soukromého podnikatele ve stavebnictví.
Přestože se někdy rád chlubí svým majetkem, luxusní vilou u města Nanjing se židlemi z „nejdražšího dřeva na světě“, stropy stojícími na masivních mramorových nohách nebo přistávací plochou pro helikoptéru, až do posledních let se o něm nemluvilo tolik, jako o jiných čínských miliardářích.
Kvůli městu boří hory
Největší „popularitu“ mu zajistil až projekt vybudování nového města ve vnitrozemí poblíž města Lan-čou. Kvůli výstavbě metropole pro milion obyvatel jeho firma Pacific srovná se zemí na 700 horských vrcholků. Jen tato bargovací mánie měla podle dřívějších odhadů přijít na 2,2 miliardy liber, tedy zhruba 70 miliard korun. Město vyrůstá na ploše 130 tisíc hektarů.
Megalomanský projekt se setkal se širokou kritikou. Město Lan-čou s 3,6 miliony obyvatel má totiž nejhorší kvalitu ovzduší v celé Číně. Honba za výstavbou nových domů a často i měst, byla však silnější. Součástí projektu je i vybudování průmyslové zóny poblíž letiště.
Rozšíření čínského města Lan-čou v provincii Kan-su si vyžádalo zploštění sedmi set okolních kopců. Snímek zachycuje stavební práce v říjnu 2012.
Yan Bao, mj. přítel Billa Clintona a bývalého australského premiéra Johna Howarda, kteří se objevili mezi hosty na výroční konferenci Pacific Construction Group v Šanghaji, má na svém kontě i další obří realitní projekty.
Staví například část technologické a průmyslové zóny na jihu Číny, která vyroste za 60 miliard dolarů na pozemcích o dvojnásobné velikosti amerického města Los Angeles. Vznikne tak nová rezidenční a obchodní oblast, plná tunelů a mostů.
Hodnota kontraktu se odhaduje na 10 až 17 miliard dolarů. Pro srovnání: hodnota největšího realitního projektu soukromých investorů v USA Hudson Yards se odhaduje na 20 miliard dolarů.
Číňan ukázal, že umí bruslit na tenkém ledě, který odděluje státní sektor od soukromého. Ze státního koláče ukrajoval i poté, co se dopustil urážky zakladatele Čínské lidové republiky Mao Ce-tunga a hrozilo mu uvěznění. „V Británii jsou učitelé respektováni. V Maově Číně si nás cenili méně než prasat a psů,“ provokoval miliardář, který začínal jako učitel.
Pro řadu lidí tak není Yan Bao jen kontroverzní postavou čínského soukromého podnikání, ale svým způsobem i hrdina, který se trochu stylizuje do role byznysmena ze Západu. Jindy zase vyhrožoval, že zažaluje vládu kvůli dluhům za své realitní projekty.
Miliardář s andělskou tváří?
Bao odmítá, že by měl vazby na komunistickou stranu. „V mém oboru se velké státní firmy spoléhají na konexe a jsou náchylné k ochrnutí. Potřebují mít své patrony a pohybují se pomalu. Já patrony nepotřebuji, zcela se spoléhám na trh,“ řekl Bao v rozhovoru pro Financial Times.
Že by měl opravdu šestý nejbohatší Číňan a stavitel státních dálnic, měst nebo vodních nádrží takto andělskou tvář? Věří se tomu těžko. Sám musí mít konexí v politice a byznysu víc než dost. Prošel celou řadou firem různých oborů a podílel se na restrukturalizaci desítek státem vlastněných společností, které byly v bankrotu.
