Návrh zákona z dílny ministerstva zemědělství vyvolal nevoli mezi zemědělci, vlastníky pozemků i veřejností. Největší rozpory budí ustanovení, která se týkají možnosti omezit vstup do lesa na žádost myslivců. Ti můžou požádat o znepřístupnění lesů v rámci správního řízení už nyní. Nově by to však mělo fungovat jako opatření obecné povahy.
To znamená, že úředníci by mohli rozhodnout o zákazu vstupu a ten by okamžitě začal platit. Až poté by se mohli ozvat ti, kterých se bezprostředně dotýká - tedy vlastníci pozemků či zemědělci. Zároveň by se zvýšily pokuty z deseti na třicet tisíc za porušení zákazu.
Za vstup do lesa pokuta až 30 tisíc. Stát chce pomoci myslivcům |
„Pokud by novela prošla, tak bych se o zákazu dozvěděl z úřední desky a nic bych s ním už neudělal. Sám bych na své pozemky mohl, protože na nich hospodařím. Kdybyste ale za mnou přišel na návštěvu, tak byste porušil zákon, protože sem nejdete za pracovní činností,“ vysvětlil v rozhovoru pro MF DNES soukromý zemědělec Daniel Pitek, iniciátor petice proti novele, kterou podepsalo čtyřicet tisíc lidí.
Podle kritiků by takový zákaz mohl platit mnoho měsíců. Nejde přitom zdaleka jen o lesy. V Česku je celkem 6,9 milionu hektarů honiteb a rozloha celé země je zhruba jen o milion hektarů vyšší. Pod honitby tedy spadá prakticky veškerá volná krajina.
Vláda novelu projedná nejdříve v září
Kvůli sporům se bude kabinet Bohuslava Sobotky novelou zabývat až v září. „Termín projednání novely zákona o myslivosti na vládě byl posunut kvůli velkému objemu připomínek, které vzešly z vnějšího připomínkového řízení, a dostatečné časové rezervě v době letních prázdnin a dovolených na jejich vypořádání s připomínkovými místy,“ uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.
Podle ní jsou sice změny v návrhu v rámci legislativního procesu možné, dodává však, že novela funguje jako celek, kdy jednotlivá opatření na sebe navazují. Materiál se totiž zdaleka netýká jen přístupů do honiteb, ale upravuje celou řadu další oblastí, které mají omezit škody způsobované zvěří.
Odpůrci z řad odborné veřejnosti však ministerstvu nejvíce vytýkají to, čeho se novela vůbec netýká. Nemění totiž minimální výměru honitby 500 hektarů. Většina pozemků v Česku je totiž výrazně menších. To vede k tomu, že jsou automaticky přiřazeny do určité honitby, aniž by to vlastník pozemku mohl nějak ovlivnit a podílet se na činnosti myslivců, kteří na jeho půdě hospodaří.
