Prošlých potravin je v obchodech stále mnoho

Ani ty nejskvělejší řetězce supermarketů neprodávají vždy čerstvé potraviny. A situace se k lepšímu vůbec nemění, což opakovaně prokazují průzkumy v obchodní síti, které již sedm let nejméně jednou ročně organizuje spotřebitelská příloha MF DNES. (Letošní test nákupních středisek najdete zde.)

Bílou vránou mezi supermarketovými řetězci je Plus Diskont, ve kterém se s výjimkou loňského testu nenašly prošlé potraviny. Letos se k němu v dobrém připojily Kaufland a Tesco. Naopak potraviny určené k likvidaci prodávala třetina z testovaných obchodů Billa, polovina Coopů, čtvrtina Meinlů, čtvrtina Penny marketů a každý šestý Albert.

"V prodejnách často vypomáhají brigádníci, kteří nedosahují kvalit stálého vyškoleného personálu," vysvětluje nabídku prošlých potravin v Hypernově a v Albertech tiskový mluvčí holandské firmy Ahold, které oba řetězce patří, Arne Kejdana.

Spotřebujte do... versus minimální trvanlivost
Velmi praktické označení trvanlivosti potravin používají Švýcaři. Na obalech mají dvě data. První označuje, dokdy se může jídlo nebo pití prodávat, druhé nejpozdější den, kdy je má zákazník zkonzumovat. Česká praxe je proti tomu pro laika nepřehledná. Slova Spotřebujte do... znamenají, že zboží po tomto datu se již nesmí za žádnou cenu prodávat. Minimální trvanlivost do... označuje potraviny, které se nekazí rychle a lze je prodávat i po uvedené době. Vždy však musí být odděleny od ostatních a jasně označeny, že jsou prošlé.

Lidské chyby přiznává i vedoucí marketingu řetězce Julius Meinl Tomáš Fiala: "Pravděpodobně se jedná o nepozornost vedoucích, kteří přehlédli označení na obalu. Důvodem byl zřejmě rychlý doprodej zboží." Potíže si uvědomuje i marketingové oddělení Billy: "Mrzí nás to mimo jiné i s ohledem na pokuty, které inkasujeme od kontrolních orgánů."

Prodej prošlých potravin je přitom podle České zemědělské a potravinářské inspekce jedním z nejčastějších prohřešků, které její inspektoři pokutují. Ze statistik za první pololetí tohoto roku vyplývá, že nejčastěji dostávali pokuty malí obchodníčci a obvykle platili jeden až dva tisíce korun.

Z velkých ryb uvázl v sítích inspektorů Ahold, který měl zaplatit dvě pokuty v celkové výši osmdesát tisíc korun, pražský Meinl dvacet tisíc a Včela osm tisíc korun. Vůbec nejčastěji, osmkrát, se v seznamech hříšníků objevil obchodní název Jednota.

Pokud chtějí zákazníci upozornit na nepravosti státní orgány, mohou se obrátit na jakýkoliv inspektorát. Pokud budou chtít vědět i výsledek stížnosti, mohou o něj požádat současně s jejím podáním. Adresy a spojení na jednotlivé inspektoráty najdete zde nebo na internetové adrese http://www.czpi.cz/.