Wolfowitz se sice omluvil za politováníhodnou situaci, která vznikla, zároveň ale několikrát zopakoval, že se křesla vzdát nehodlá. Své stanovisko bude mít možnost vysvětlit před výkonnou radou banky právě v úterý.
Zatímco Američané za Wolfowitzem stojí, postoj evropských států není tak jednoznačný.
"Je nemožné jít kamkoliv ve světě a mluvit o dobrém vládnutí, když dobrá vláda není ve Světové bance," citovala například BBC belgického ministra financí Didiera Reynderrse. K belgickému kolegovi se přidala i řada jeho kolegů.
Podle některých pozorovatelů ale nejde Evropě ani tak o zachování cti instituce jako o to, aby Spojené státy ztratily tradiční právo na jmenování šéfa Světové banky. Evropa má naopak stejnou tradici ve jmenování šéfa Mezinárodního měnového fondu.
V pondělí kvůli aféře Wolfowitze opustil i jeho klíčový poradce Kevin Kellems. V atmosféře, která nastala, prý nemůže efektivně plnit úkoly, které by měl.
"Vzhledem k současnému prostředí obklopujícímu vedení skupiny Světové banky je velmi obtížné účinně napomáhat v prosazování úkolů této instituce," citovala ho ČTK.
Aféra se už dostala i do ulic. Před sídlem banky ve Washingtonu protestovali tento týden odpůrci současného šéfa a banku vyzývali k okamžité rezignaci Paula Wolfowitze.
Kdo je Paul WolfowitzSvětové bance šéfuje od roku 2005. Kariéru nastartoval v osmdesátých letech za vlády prezidenta Ronala Reagana. Nejprve měl na starosti oblast východní Asie a Pacifiku, v roce 1986 se stal americkým velvyslancem v Indonésii. Před svým nástupem do čela Světové banky působil jako náměstek amerického ministra obrany. Byl jedním z hlavních architektů irácké invaze v roce 2003 a také hlavním hromosvodem za kritiku, kterou tato válečné akce vyvolala. |
