Nejdražší vzdělávací akce státu v dějinách domácích eurodotací. Celkem 17,4...

Nejdražší vzdělávací akce státu v dějinách domácích eurodotací. Celkem 17,4 miliardy šlo na školení a rekvalifikace jako pomoc firmám ohroženým hospodářskou krizí. Hradila se školení, doprava i náhrada mzdy zaměstnancům v době školení. Měřitelnost úspěchu projektu je nulová. | foto: Reuters

Proti přijetí eura je 69 procent Čechů. Odpůrců ubývá, ukázal průzkum

  • 148
Podíl odpůrců eura se za poslední rok snížil o sedm procent, přesto by „NE“ společné evropské měně řeklo 69 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Češi jsou nejskeptičtější ze zemí, které se euro zavázaly přijmout.

Naopak 24 procent lidí by korunu za euro vyměnilo, zbytek neví, ukázal průzkum CVVM. Za poslední rok se podíl odpůrců eura snížil o sedm procentních bodů, zatímco souhlas s přijetím se o pět procentních bodů zvýšil.

Podpora eura podle autorů průzkumu klesá s rostoucím věkem. Mezi zastánce eura patří významně častěji mimo jiné vysokoškoláci, lidé s dobrou životní úrovní, studenti, lidé hlásící se k pravici nebo voliči hnutí ANO.

K odpůrcům se častěji řadí lidé, kteří pokládají současnou ekonomickou situaci za špatnou, důchodci, stoupenci KSČM a nevoliči, stejně jako lidé nedůvěřující vládě i evropským institucím.

Pro i proti. Jak vidí přijetí eura podnikatelé?

Podobné výsledky přinesl nedávný průzkum Eurobarometr, podle něhož odmítá společnou evropskou měnu sedm z deseti oslovených občanů Česka. Češi jsou tak vůči euru nejskeptičtější ze zemí Evropské unie, které se zavázaly euro přijmout, ale zatím tak neučinily.

Česká vláda koncem dubna schválila novou strategii českého působení v Evropské unii, v níž datum přijetí eura nestanoví. Upozorňuje ale, že Česko by se mělo aktivně účastnit nynějších změn eurozóny právě proto, že se vstupem do Unie zavázalo euro přijmout. Termín vstupu do eurozóny by měl být stanoven před rokem 2020.

Ze srovnání průzkumů CVVM vyplývá, že do roku 2005 v Česku výrazně převažoval souhlas se zavedením eura, v dalších čtyřech letech byly tábory příznivců a stoupenců společné měny zhruba vyrovnané a v roce 2010 poprvé převážili ti, kteří chtějí i v budoucnu platit korunou. Sociologové tento trend vysvětlují reakcí lidí na ekonomickou krizi a také pokračujícími problémy některých zemí eurozóny.

,