„Systém funguje automaticky. Centrální počítač ovládá nasvícení, teplotu, živiny a přívod vzduchu,“ uvedl spoluzakladatel projektu Zero Carbon Food Steven Dring pro agenturu Bloomberg.
Nejdelší tunely pod londýnským okrskem Clapham jsou naplněny hydroponickými regály, které tvoří „svislé farmy“ rostlin čerpajících energii z LED diod. Plodiny nejsou postřikovány pesticidy a celá farma si oproti otevřeným polím na povrchu vystačí s méně než třiceti procenty vody. Energeticky je potom méně náročná než typický skleník.
Podzemní pole je navržené pro pěstování rychle rostoucích plodin jako hrášek, koriandr, hořčičné semínko, rakytník, ředkev nebo pažitka. Počasí na povrchu nemá na sklizeň a pěstování vliv – farma pracuje v cyklech rovnoměrně po celý rok.
Sklizeň probíhá ručně. Proces balení a distribuce se odehrává v přilehlé části tunelů pod hlavičkou spřízněné společnosti Growing Underground.
Michelinské bylinky za miliony
Projekt svým jménem zaštítil i držitel dvou prestižních Michelinských hvězd Michel Roux, kterého zaujala vyhlídka pěstování ingrediencí pro jeho restaurace na objednávku po celý rok. „Když jsem iniciátory projektu poprvé potkal, jevili se jako blázni, ale trh je obrovský,“ řekl Roux o společnosti, která vznikla v roce 2014.
Do Zero Cabon Food od doby svého vzniku přitekly investice za 1,15 milionu dolarů. Systém zatím využívá asi čtvrtinu své možné kapacity, která se pohybuje mezi 5000 a 20 000 kilogramy bylinek a zeleniny ročně. Generovaný obrat je podle Dringa v závislosti na výběru plodin asi dva miliony dolarů.
Pěstování zeleniny v městských oblastech šetří zemědělskou půdu mimo velká města. Poptávka po jídle se s rostoucí populací zvyšuje. „Musíme zužitkovat místo, které máme. Půda, na které můžeme pěstovat saláty a byliny, není nekonečná,“ osvětlil Dring svůj futuristický projekt.
Akvaponie a aeroponie
Konkurence Zero Carbon Food, společnost Grow Up, vsadila na odlišný systém pěstování plodin. Místo hydroponické technologie používá na živiny bohaté akvaponické odpadní vody z chovu ryb. Grow Up je díky tomu na gastronomický trh schopna dodávat hned dva produkty, které se vzájemně doplňují a živí: ryby tilapia a saláty. Na sklizeň o objemu 20 tisíc kilogramů připadnou 4 tisíce kilogramů vodních živočichů.
„Venkovská půda by měla sloužit pro pěstování brambor a mrkví nebo chování dobytka,“ uvedla Kate Hofmanová z projektu Grow Up. Kromě Zero Carbon Food a Grow Up se komerčnímu městskému farmaření v Londýně nikdo nevěnuje, dodala.
Grow Up a Zero Carbon Food obhospodařují celkem 2000 metrů čtverečních (0,2 hektaru) půdy. Jenom pro představu, Velká Británie ročně spotřebuje saláty a byliny, které k vypěstování potřebují 9200 hektarů zemědělské půdy.
„Vegetační období v Británii je pouze mezi březnem a říjnem. Po zbytek roku musíme plodiny dovážet, kdežto my jsme schopni zajistit domácí produkci zemědělských plodin po celý rok,“ uzavřela Hofmanová.
