"Možná je to pesimistický odhad, ale vzhledem k rostoucím cenám ropy a dalších energií ve světě nebudeme daleko od pravdy," říká náměstek ministra průmyslu Jiří Bis.
Problém je hlavně u cen plynu, který je přímo vázaný na ceny ropy.
"Žádný z představitelů zemí, které jsou producenty ropy a plynu, nemluví o tom, že by šly ceny těchto komodit v dohledné době dolů," uvedl Bis s poukazem na svou účast na energetické konferenci ministrů ropných zemí v arabském Kataru.
U elektřiny táhne ceny vzhůru podle Bise hlavně potřeba investic do obnovy a staveb nových elektráren v Evropské unii. Energetické firmy se nyní snaží zdražováním na tyto investice vydělat.
"Trend růstu cen je zřejmý, ale výši a čas určí jen trh," říká k tomu Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ, který má podíl na tuzemském trhu s elektřinou více než 60 procent.
Stejný trend předpokládá i firma E.ON, která má v tuzemsku 20 procent trhu. "Většinu elektřiny kupujeme od ČEZ, takže naše ceny jsou závislé na jejich. Pro příští rok se dá čekat desetiprocentní zdražení," říká mluvčí E.ON Vladimír Vácha.
Také plynárenský gigant RWE Transgas, který ovládá přes 80 procent trhu s plynem, říká, že další zdražování s největší pravděpodobností přijde. "Pokud půjdou ceny ropy nahoru, pak se musí zvýšit i ceny plynu," uvedl nedávno šéf firmy Ulrich Job.
České domácnosti podle údajů firmy platí za plyn zhruba o 20 procent méně než v Německu, ačkoliv nákupní ceny komodity jsou podobné všude v Evropě.
V Evropě se zdražuje méně
Tuzemské domácnosti zažily velké zdražení plynu i elektřiny už loni a letos v lednu. A podle nejnovějších statistik Eurostatu to bylo téměř nejvíc v rámci Evropy.
Například lidem s vyšší spotřebou elektřiny letos zdražil proud o 14 procent, zatímco v Německu to bylo jen o 3 procenta.
Plyn u nás lidem podražil za rok o 34 procent, což je vůbec nejvíc z 15 zemí Unie, jejichž údaje jsou v Eurostatu k dispozici.
Za energie utratí Češi v průměru 12 procent svých celkových výdajů, zatímco ve vyspělých zemích EU je to jen kolem 4 procent.
Ceny energií má hlídat Energetický regulační úřad a z hlediska možného zneužití dominantního postavení na trhu i antimonopolní úřad.
Obě instituce loni začaly vyšetřovat RWE Transgas kvůli neoprávněnému zvýšení cen. Šlo hlavně o ceny pro velké podniky a firmě hrozí téměř stomilionová pokuta. ČEZ se podle úřadů ničím neprovinil.
Ceny elektřiny jsou navíc pod dohledem jen částečně. Od letošního roku si každý může vybrat dodavatele. "Ceny služeb, které zůstávají regulovány, budou zhruba kopírovat inflaci," řekl šéf regulace úřadu Blahoslav Němeček.
Jak se budou vyvíjet konečné ceny proudu pro firmy a domácnosti, je podle něj těžké odhadnout, rozhodně však podle něj nepůjdou dolů. "Je mi líto, ale nevidím to v nejbližší době reálné," uvedl Němeček.
Výše zdražení bude podle něj záviset hlavně na vývoji cen emisních povolenek a ceny elektřiny na lipské burze, klíčové pro ceny proudu pro střední a východní Evropu.
Podle ČEZ tam přitom nyní stojí elektřina více než 50 eur za megawatthodinu, zatímco cena v Česku je o třetinu nižší. "Ceny v jednotlivých zemích se budou do budoucna sbližovat," upozornil Kříž.
ČEZ, který vlastní z 67 procent stát, loni vydělal celkem 22 miliard korun, a patří tak k firmám s nejvyšším ziskem v zemi. Jeho manažeři jsou navíc nejlépe placení.
Proti růstu cen se tak ozývají i někteří opoziční politici. "Zdražení energií bylo neoprávněné a nebylo to nic jiného než cenová nákaza z Německa," uvedl nedávno šéf Strany zelených Martin Bursík.
Ministři průmyslu a financí odmítají zásahy do cen energií s tím, že k tomu nemají kompetenci.
