"Bylo to fajn a myslím, že byl pan Kulhánek s naší společností velmi spokojen," říká o testování Jaroslav Pantůček, šéf státní firmy Mero, který se proklepnutí dozorčí rady také účastnil. Orgán Mera se za poslední tři roky v podstatě neměnil, a tak to v něm prý všechno pěkně šlape.
Kulhánek se podle informací MF DNES zajímal hlavně o to, jak se v dozorčí radě stanovují odměny. Nechal si také předložit zápisy z jednání rady a zjišťoval absence jednotlivých členů.
Příjemné popovídání, jak se zdá, proběhlo i ve státním Čepru. "Známe se s panem Kulhánkem už dlouho, ještě když u nás šéfoval továrně Bosch," říká šéf dozorčí rady Čepra Miroslav Beneš, bývalý lídr ODS Jihočeského kraje. Na plat se ho prý Kulhánek neptal. "Zajímal se o fungování společnosti, jaké máme cíle a jak se v poslední době změnily výsledky hospodaření," vysvětlil Beneš.
Pět typů hlídačůKdo zasedá v dozorčkách Kamarád Šťoural Mimóza Absentér Šedý průměr |
Je pravda, že ne všude zažil tak vřelé přivítání. Ve státním ČEZ mu nevydali zápisy z jednání dozorčí rady a odmítli sdělit, kdo má jaký plat. Šéf rady se drží zpátky: "Pan Kulhánek nikoho zkoušet nebude, jak se původně psalo. Jak pozná, že jsou v radě kompetentní lidé? Asi od pohledu, nebo nevím," říká Martin Kocourek (ODS) skepticky.
Podle zdroje MF DNES podobně narazil i jinde, dozorcům stačilo nedat souhlas k prozrazení jejich odměn. Vrchní auditor v tom potíž nevidí. "Se získáváním údajů o odměnách nemám problémy. Nechtěl jsem papíry, jednoduše jsem se lidí v dozorčí radě zeptal," říká Kulhánek.
Jedním z hlavních nešvarů českých dozorčích rad je skutečnost, že členství v nich se dostává jako "trafika" za odměnu. Schůze jednou měsíčně totiž může být docela příjemný vedlejší zdroj příjmů.
K nejatraktivnějším v tomto směru patří dozorčí rada ČEZ. V přepočtu na hlavu se zde za jedno zasedání bere podle propočtů MF DNES 158 tisíc korun. Tedy pokud nejde o státního úředníka, který si sezení v dozorčích orgánech státních firem odbývá v pracovní době a zdarma.
Naposledy se škatulata v ČEZ hýbala loni v květnu, když nastoupila Fischerova vláda. Místo svého náměstka tam nový ministr průmyslu Vladimír Tošovský vyslal bývalého šéfa Středočeské plynárenské Miloše Kebrdleho, člena ČSSD.
A ministr financí Eduard Janota zase splnil přání svého předchůdce Miroslava Kalouska a místo v dozorčí radě honorované 50 tisíci měsíčně získal jeho poradce Vlastimil Jiřík.
Ten souhlasí, že post získal jako odměnu za úspěšný prodej balíku akcií ČEZ z rukou státu. Stát díky němu ušetřil 18 miliard korun – prodal totiž akcie ČEZ výhodněji, než původně vláda čekala. "Dozorčí radě se věnuji stoprocentně," okomentoval své ani ne roční působení v ČEZ Jiřík.
O tom, že nejde jen o posezení nad chlebíčky, je přesvědčen i Beneš ze státního podniku Čepro, kam se dostal jakožto poradce exministra průmyslu Martina Římana (ODS). "Věnuji se této práci i mimo pravidelné zasedání. Dozorčí rada spolupracuje i na přípravě legislativy, stanovuje mechanismus odměn managementu," vypočítává Beneš.
Mají však vůbec radní skutečnou moc odhalit nedostatky a ovlivnit tak dění ve firmě? V Česku je obecné povědomí o tom, že by se neměly do rozhodování představenstva vůbec plést. I když schůze zpravidla trvají jednu až čtyři hodiny, prostor na vyjádření teoreticky je. Stačit důkladně prostudovat projednávaný materiál však může být problém.
V ČEZ například musí podle stanov dostat členové rady podklady k miliardovým transakcím firmy alespoň týden dopředu. "Někdy je to fraška. Stal se i případ, že jsme papíry pro velkou transakci dostali na stůl těsně před projednáním na dozorčí radě," stěžuje si jeden z členů rady ČEZ, který si nepřál být jmenován.
Jinde si radní mohou připadat nepostradatelní. Bez jejich souhlasu se nikam nehne například státní exportní pojišťovna EGAP ani její sesterská Česká exportní banka (ČEB). Státem podporované půjčky nad půl miliardy korun nebo pojištění vývozu nad určitý limit totiž podléhají jejich schválení. Podle Luboše Vaňka, radního v ČEB i EGAP a současně náměstka ministra průmyslu, není zasedání jen formalita. "Kdybychom schválili pojištění neúměrně rizikového vývozu a poté došlo na hrazení škody, nezbude ve fondu na pojištění pro ostatní podniky," argumentuje. Podle něho může rada rozhodnutí o konkrétním úvěru pozdržet do příštího zasedání, pokud podklady nedostane aspoň deset dní předem.
Obě instituce, dozorované výhradně náměstky ministrů a úředníky, ministr financí nedávno rovněž zařadil na auditorský seznam.
Koučink na poště
Jeden z největších státních podniků ovšem ze seznamu vypadl – Česká pošta. Ta tvrdí, že to tak není. "Obdobnou aktivitu zadal firmě pana Kulhánka ministr vnitra Martin Pecina," uvádí mluvčí Ivo Mravinac. "Jde o nedorozumění, dělám tam koučink nového předsedy Jiřího Macešky," kroutí hlavou Kulhánek.
Cílem má být naučit tamní dozorčí radu správně fungovat, protože poštu čeká přechod ze státního podniku na akciovou společnost. O slabých stránkách jejích radních se tak vláda nic nedozví. Výsledky auditu mají být hotové do půlky dubna.
