Ekonomové vycházejí ze zkušenosti, že žádné podobné šoky se neodehrály, když do Evropské unie před více než dvaceti lety vstupovalo Španělsko či Portugalsko. Propast mezi účtem portugalské a unijní domácnosti byla přitom podobná, jako je to u nás.
Podraží potraviny a bydlení
Některé ceny se po vstupu do unie zvýší. Především potraviny a bydlení. U jídla sehraje významnou roli, jak vysoké dotace pro farmáře se českým diplomatům podaří vyjednat. O cenách řady základních potravin v Evropské unii totiž rozhoduje hlavně výška dotací. Když člověk zajde do obchodu v Rakousku či Francii, zjistí, že u mnoha věcí, jako jsou jogurty, cukrovinky či některé delikatesy, jsou ceny už dnes srovnatelné.
V některých případech jsou v Česku tyto věci dokonce dražší. Ještě očividnější je to u spotřebního zboží. Elektronika či oblečení se dá v některých evropských zemích pořídit levněji. Po vstupu do unie se vytvoří prostor pro pokles některých cen, protože odpadnou cla. To člověk pocítí například i na levnější lahvi francouzského vína či portského.
Vyšší daně zvednou ceny
"Mezi zeměmi Evropské unie zůstávají velké rozdíly v cenách. Šokové skoky a zdražení v zemích střední a východní Evropy nehrozí," říká Eric Berglof, ředitel Stockholm School of Economics, který se zabývá evropskou integrací transformujících se ekonomik.
O tom, že se lidé žádného prudkého vzestupu cen nemusí obávat, je přesvědčena i další instituce, která se zabývá vstupem zemí střední a východní Evropy do unie - Centrum pro evropská politická studia (CEPS). Ceny v České republice by podle její analýzy měly růst v prvních letech po vstupu o necelá tři procenta ročně. Právě ceny potravin přitom v Česku stále významně promlouvají do celkového zdražování.
Kromě cen potravin očekávají ekonomové vzestup cen bydlení a nemovitostí. Významnějším zásahem než vstup do Evropské unie však bude uvolnění cen nájmů, pokud se k němu kabinet odhodlá.
O tom, na jakou laťku nemovitosti podraží, pak rozhodne především zájem cizinců o nákup nemovitostí. Pokud nakonec někde ceny vzrostou, tak v atraktivních místech, jako jsou Praha či Krkonoše. Poměrně výrazné zdražení telefonů, internetu, stavebnictví či tepla je však jisté již dnes. Ve chvíli vstupu do unie musíme přeřadit tyto věci do vyšší kategorie DPH, čímž podraží o 17 procent.
U tepla a staveb můžeme díky sjednané výjimce zdražení odložit až na leden 2007. Vyšší spotřební daně, k nimž vládu tlačí unie, prodraží také benzin, naftu a cigarety. Tím se postupně tyto věci srovnají s Evropou.
Nejisté pohraničí
Neznámou zůstává, jak dlouho vydrží výrazné cenové rozdíly, které dnes panují u hranic s Německem či Rakouskem. Oběd v bavorské restauraci je několikanásobně dražší než v západních Čechách. Podobně je na tom jižní Morava. Rakušané a Němci stále jezdí výhodně nakupovat do českých obchodů a výlet do příjemné hospůdky šetří rodinné rozpočty.
Tady ekonomové nevystačí se španělskou zkušeností. Od bohatší Francie totiž tuto zemi dělí vysoké Pyreneje a turistický ruch není zdaleka tak čilý jako na česko-bavorské hranici. "Mírný vzestup cen u hranic se dá očekávat, ale ani tady se neodehraje nic dramatického," říká ředitel institutu CERGE Jan Hanousek. Němečtí a rakouští výletníci míří do pohraničních regionů už od pádu železné opony, ceny jsou tam proto vyšší než jinde v Česku, ale není důvod pro další vzestup.
Český turista si naopak v Německu nebude připadat jako chudší soused až ve chvíli, kdy domácí ekonomika bude stejně výkonná jako ta u západních sousedů. Teprve potom se mohou české platy přiblížit těm německým.
Něco je v EU už dnes levnější než v Česku Avšak oba tyto postřehy jsou klamné. Ve většině zemí Evropské unie je sice dráž, ale paradoxně jsou tam už dnes některé věci levnější. A za Rozvadovem leží Bavorsko: jeden z nejdražších regionů Evropské unie vůbec. Výrazně nižší ceny než v Pasově či Mnichově jsou nejen ve většině částí Německa, ale i ve většině ostatních zemí Evropské unie. Běžné rodinné nákupy v Česku jsou, přepočteno kurzem české koruny k euru, stále téměř o 40 procent nižší než v zemích evropské patnáctky. To je v porovnání s průměrem unie, kde hrají výraznou roli bohaté země, jako je Německo, Velká Británie či Francie. Když se budeme srovnávat s chudšími zeměmi, jako je Španělsko, Portugalsko či Řecko, jimž se Česko svými ekonomickými výkony více přibližuje, je mezera v cenách výrazně menší: zhruba 15 procent. Největší cenová propast panuje v bydlení. V prodejních cenách domů, ale i v nájmech. Ty jsou však v domácích poměrech výrazně zdeformovány stále přetrvávající státní regulací. Průměrný nájem za třípokojový byt je v Česku oproti sousednímu Rakousku či Portugalsku třetinový. Němec pak za stejný byt zaplatí třikrát tolik. Podobné rozdíly panují při pořizování vlastního domu či bytu. Také za některé potraviny se za západní hranicí zaplatí výrazně více než v Česku. U trvanlivějšího jídla, s nímž se po Evropě volně obchoduje, ať už u jogurtů, olejů či některých pochutin, jsou si ceny již dnes velmi blízko. Právě u věcí, které se dají snadno dopravovat po Evropě, jsou české ceny srovnatelné s těmi západními. To platí pro většinu spotřebního zboží. U potravin naopak ještě sehrávají roli cla a kvóty, jimž si unie i Česká republika chrání své trhy. Běžné spotřební zboží, jako je elektronika, auta či oděvy, se dá naopak často za západní hranicí pořídit levněji. "Tady hraje klíčovou roli síla konkurence. Pokud je v některém městě mnoho obchodů, tlačí to ceny dolů. Proto jsou v některých zemích unie nižší než v České republice," říká ředitel institutu CERGE Jan Hanousek. U tohoto zboží sehrává výraznou roli i výška DPH. Například v Německu se za zboží platí 16 procent DPH, zatímco v Česku je daň o 6 procent vyšší. Například malé auto, jako je Škoda Fabia či Renault Clio, se dá v Portugalsku už dnes pořídit levněji než v tuzemsku. |