Podstatný rozdíl je také v tom, jaká organizace vám mzdu vyplácí. Pokud je státní (nepodnikatelská) zvýšila se vám průměrná mzda pouze jen o něco málo přes dvě procenta na 11 427 korun, koupit si toho za ní však můžete dokonce o 1,4 procenta méně. Takový je totiž pokles reálné mzdy.
To netěší hlavně zaměstnance ve školských a zdravotních zařízeních, nedšení ale nemusí být ani zaměstnanci státní správy, zvlášť pokud si porovnají, kolik by vydělali v případě, že by stejnou práci vykonávali u soukromé firmy.
Tam totiž průměrný příjem narostl o 7,6 procent a zaměstnanci si tak domů odnášeli každý měsíc téměř o tisícikorunu více. V praxi si potom mohli utratit o 3,7 procenta.
Statisticky jsou na tom nejlépe zaměstnanci bank a pojišťoven, lidé vyrábějící a opravující automobily, výrobci a distributoři elektřiny.
„Jedním z důvodů tak prudkého růstu mezd ve finančním sektoru je proces
zeštíhlování velkých českých bank, který se dotýká hlavně režijních pracovníků
s nižšími mzdami,“ komentuje Pavel Capouch z Venture Investors.
