Výdaje domácností na konečnou spotřebu za dvacet let od roku 1995 do roku 2015 narostly o téměř 60 procent. Vyplývá to ze studie zveřejněné v měsíčníku Českého statistického úřadu Statistika&My. Důvodem je změna spotřebního chování i vyšší příjmy.
Ve struktuře rodinných rozpočtů tvoří dnes menší položku potraviny a nealko, alkohol a tabák, oblečení, obuv a volnočasové aktivity. Klesly o 1,5 až 2,5 procenta. Významně však vzrostl podíl výdajů souvisejících s bydlením. Zatímco v roce 1995 průměrný Čech vydal na bydlení 21 procent ze mzdy, dnes je to 27 procent. U osob s průměrným měsíčním čistým příjmem 16 672 korun bydlení (nájem a další výdaje) spolkne 4 511 korun. Z toho 2 795 Kč tvoří samotný nájem, zbytek energie a běžná údržba obydlí.
| CELKEM | 16 672 |
|---|---|
| 1. Potraviny | 2 855 |
| 2. Alkohol a tabák | 1 451 |
| 3. Odívání a obuv | 601 |
| 4. Nájemné a služby bydlení | 4 511 |
| 5. Bytové vybavení | 906 |
| 6. Zdraví | 356 |
| 7. Doprava | 1 547 |
| 8. Pošty a telekomunikace | 492 |
| 9. Rekreace, kultura a sport | 1 446 |
| 10. Vzdělání | 81 |
| 11. Stravovací a ubytovací služby | 1 085 |
| 12. Ostatní zboží a služby | 1 341 |
| Zdroj: ČSÚ | |
Výrazně také narostly výdaje na telekomunikace a také zdraví, třebaže tvoří malou položku v rodinných rozpočtech. Největší meziroční nárůst ve výdajích na zdraví zařídily regulační poplatky ve zdravotnictví na přelomu let 2007 a 2008. Ty se sice na přelomu let 2014 a 2015 z odstranily, ale výdaje na zdraví tím paradoxně neklesly, ale naopak byl zaznamenán nárůst. „Stála za ním vyšší ochota lidí utrácet za zdravotní zákroky, které nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění,“ stojí ve studii.
Po bydlení nejvíce zatěžují rodinné rozpočty výdaje na potraviny. V průměru na jednoho dosahují 2 855 korun. Třetí položkou, která nejvíce zatěžuje rozpočet, je doprava.
Poměrně významnou položkou je ale také alkohol a tabák. Průměrný Čech vydá měsíčně 618 korun za alkohol, 750 Kč za tabák a 83 korun za narkotika.
