Průmysl byl v srpnu nejpomalejší

Produkce českých průmyslových firem vrostla v srpnu v porovnání se stejným měsícem loňska o tři procenta. Je to letos zatím nejnižší růst, za kterým podle statistiků stojí hlavně nižší objem výroby elektrických přístrojů, ve zpracovatelském průmyslu a energetice. Ještě v červenci si přitom průmysl připsal růst o 9,3 procenta a analytici předpovídali, že vysoké tempo vydrží i v příštích měsících.

Sílu si udržela ještě nedávno nepříliš výkonná odvětví jako výroba textilu a oděvů. Daří se také chemickému a farmaceutickému průmyslu a výrobě plastů.

"Údaje naznačují, že se český průmysl nemůže stát ekonomickým zázrakem, jehož by se netýkaly celosvětové problémy. Zpomalení odpovídá vývoji v sousedních zemích. Příznačné je, že k největšímu propadu dynamiky došlo v srpnu v elektrotechnice - dosud nejúspěšnějšího a silně exportně orientovaného odvětví," komentuje Pavel Sobíšek z HBV Bank.

Podle Ivo Nejdla z Raiffeisenbank vypovídá nižší tempo růstu o přizpůsobování podniků na očekávané zhoršení odbytových podmínek.

Sílu si udržela ještě nedávno nepříliš výkonná odvětví jako výroba textilu a oděvů. Daří se také chemickému a farmaceutickému průmyslu a výrobě plastů.

Tržby podniků nazdory klesajícímu objemu produkce stouply o 4,7 procenta, u firmem se zahraničním vlastníkem dokonce o 11,3 procenta. Na celkových tržbách se tyto společnosti podílejí dvěma pětinami.

Počet zaměstnanců v průmyslu se oproti minulému roku snížil o více než tři tisíce lidí. Zaměstnanost klesla letos poprvé, což podle Sobíška naznačuje, že firmy neočekávají expanzi. Průměrně si každý zaměstanec vydělal 14 246 korun.

"Vyhlídky nejsou nijak růžové," varuje David Marek z Patria Finance. "Stačí se podívat na klesající německý index podnikatelské nálady IFO, který je vcelku spolehlivým barometrem exportních možností českých průmyslových podniků. Jeho aktuální hodnota je o téměř deset procent nižší než ve stejnou dobu minulého roku."