Mezi největší potíže, s nimiž se český průmysl v současnosti potýká, patří nedostatek surovin a dílů a růst jejich cen. na nej se výroby chystá reagovat zdražením.
„Padesát procent oslovených firem předpokládá, že bude reagovat zdražením pro odběratele, a to v průměru o šest procent,“ uvedla Alena Burešová z Národního centra Průmyslu 4.0.
Hosté debaty Barometr průmyslu rozebírali i investiční, rozpočtovou a daňovou politikou vlády nebo stav dotačních programů a fondů obnovy.
„Potřebujeme víc vlastních značek a vlastního vývoje,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar. Jako příklad uvedl výrobce nemocničních lůžek LInet. „Když máte takovýto finální výrobek, můžete si pak i vybírat, kam ho vyvezete, kam ho prodáte,“ dodal s tím, že v okamžiku, kdy český průmysl přestane být pouhým subdodavatelem, vyřeší se i přílišná závislost na exportních trzích v západní Evropě.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý označil za možné riziko pro českou ekonomiku i průmysl klimatickou politiku EU a tzv. Green Deal. „Nejsem proti klimatickým politikům, ale v řadě případů vidím dvojitou až trojitou regulaci a evropská strategie v této oblasti by měla respektovat specifika jednotlivých zemí,“ uvedl Dlouhý.
Podle Špicara je jednou z brzd rychlejšího růstu nedostatek pracovních sil. I po odeznění pandemie je na trhu práce více pracovních míst než uchazečů o zaměstnání. „Nejsme schopni pokrizový restart využít, svézt se na něm a zalátat rány právě kvůli problémům jako je neutěšená situace na trhu práce. Krátkodobým řešením je dovoz pracovníků, systémové řešení je digitalizace, robotizace a automatizace. Ty nezpůsobí armádu nezaměstnaných, s největší pravděpodobností ještě víc nových míst vytvoříme,“ konstatoval viceprezident Svazu průmyslu.