První kolo opisování cenovek mají její lidé za sebou, proběhlo v říjnu. Druhé vypukne nyní, v prosinci. Průzkum zadal Úřad zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).
V hledáčku státu se ocitlo jedenáct potravin – od másla, mléka, jogurtu přes vejce, kuře, vepřové až po jablka a brambory. Průzkumníci mají vždy porovnat cenu nejlevnějšího českého výrobku a nejlevnějšího dovozového výrobku v dané kategorii. A to ve všech zahraničních obchodních řetězcích na našem trhu, tedy v Tesku, Lidlu, Kauflandu, Penny, Bille, Albertu a Globusu.
„V roce 2016 došlo na českém trhu ke značným problémům spojeným zejména s prohlášeními o výrazném zvyšování dovozu a nekalém chování obchodních řetězců při stanovování ceny pro spotřebitele u našich a dovozových potravinářských výrobků. ÚZEI se rozhodl zabývat řešením této problematiky pomocí výzkumných metod,“ odůvodnil zakázku úřad ve smlouvě se společností MindBridge Consulting.
Posoudíme chování řetězců
Na dotaz, co vlastně chce tímto způsobem stát zjistit a proč šetření probíhá, úředníci už tak konkrétní nebyli. „Na základě informací, které potvrzují, že největší objem potravin je prodáván v obchodních řetězcích, se ÚZEI ve výzkumu soustředil nu tuto oblast koncové části vertikály s cílem podchytit tento segment trhu,“ uvedla Pavla Čuhelová, vedoucí samostatného oddělení Kanceláře ředitele ÚZEI s tím, že obchod je nejméně prozkoumanou částí prodeje, bráno od zemědělce po pult.
Obchodníkům se nové šetření, o němž nevěděli, moc nezamlouvá, a hlavně odmítají jakékoli naznačené nekalé jednání. Jednotlivé řetězce se k tématu vyjadřovat nechtějí, zaštiťují se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.
„Není pravda, že by obchodníci dávali vyšší marže na české zboží, jak se snaží opakovaně tvrdit zejména Potravinářská komora nebo ministerstvo zemědělství. U veřejnosti se tím totiž vytváří pocit, že ceny našich potravin jsou příliš vysoké, a část spotřebitelů pak jezdí za ‚levnějšími‘ nákupy do zahraničí. Tím pak klesá odbyt českých potravin na našem trhu,“ uvádí za svaz manažerka pro PR Irena Vlčková.
Obchodníci připomínají, že tuzemští zákazníci podle statistik čím dál častěji nakupují potraviny původem z Česka. „Vzhledem k tomu, že se zároveň značná část spotřebitelů řídí při výběru potravin i jejich cenou, připravovaly by se řetězce cenovou diskriminací tuzemských potravin o tržby,“ dodává Vlčková.
Co se bude se zjištěnými cenami a výsledky průzkumu dít, není úplně jasné. ÚZEI z nich nebude dedukovat nic, protože je předá ministerstvu zemědělství. „Šetření probíhá v rámci rozšíření požadavku ministerstva zemědělství na ‚monitoring chování obchodních řetězců‘,“ vysvětluje Čuhelová.
Průběžné výsledky ministerstvo zemědělství komentovat nechce s tím, že je ani nemá. Na otázku, co s nimi bude dělat poté, za úřad odpověděla mluvčí Markéta Ježková: „Domníváme se, že z výsledných dat lze posuzovat chování obchodníků k jednotlivým skupinám potravinářských výrobků. Očekáváme, že bude možno ověřit, zda výrobky z dovozu přispívají ke zdražení výrobků, nebo ke snížení průměrných cen na trhu.“
Část výsledků k ničemu
A jaká je realita? MF DNES provedla vlastní malý průzkum simulující ten zadaný. A zjistila, že u některých druhů výrobků budou výsledky přinejmenším z hlediska cen k ničemu, protože dovozové zboží chybí.
Například smetanové jahodové jogurty v supermarketu Albert v Praze na Smíchově byly k mání čtyři a ani jeden dovozový. Nejlevnější byl z Olmy vyráběný pro Ahold pod značkou Albert Quality za 8,90 koruny, další pak Florian z Olmy za 12,90, Smetanový jogurt z Valašska za 13,90 a Choceňský smetanový za 14,90 Kč.
Zahraniční výrobek chybí rovněž u kuřat. Jedno Aholdu dodal Rabbit Trhový Štěpánov (cena 69,90 Kč), druhé kuře je Vodňanské (89,90 Kč). Pouze české provenience bylo v tomto obchodě také krabicové polotučné mléko. O něco vyrovnanější je situace u másla, kde mají jedno dovozové z Polska za 56,90 koruny a dvě domácí z Olmy a Madety za 59,90 koruny.
U jiných výrobků lze zase těžko poznat, zda jsou české provenience, či nikoli. Například sledovaná vejce M po deseti kusech byla v Albertu dvoje, oboje s kódem České republiky 859. Jeden z dodavatelů byl přitom z Lotyšska.
Další průzkumy přijdou
Probíhajícím šetřením navíc aktivita úředníků nekončí. „Výběr měsíců říjen a prosinec 2017 představuje jakýsi vzorový průzkum, tedy přípravu na pravidelný měsíční monitoring,“ říká Čuhelová. Ceny chtějí úředníci v obchodech sledovat, nejlépe měsíčně, celý příští rok. Podobně, jako to pravidelně dělá Český statistický úřad.
„Předpokládáme, že na plánované šetření v roce 2018 bude opět vypsáno výběrové řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu,“ doplňuje Čuhelová. „Konkrétní výše předpokládané hodnoty této veřejné zakázky v současnosti není známa,“ uvádí zaměstnankyně ÚZEI.
Pokud bychom vycházeli z ceny za dvouměsíční šetření, lze předpokládat, že nový průzkum spolkne více než půl milionu korun.
