Nejdražší vzdělávací akce státu v dějinách domácích eurodotací. Celkem 17,4 miliardy šlo na školení a rekvalifikace jako pomoc firmám ohroženým hospodářskou krizí. Hradila se školení, doprava i náhrada mzdy zaměstnancům v době školení. Měřitelnost úspěchu projektu je nulová. | foto: Reuters

Malé firmy odmítají euro, u velkých se pověst měny opět zlepšila

  • 220
Euro nemá mezi českými podnikateli už tak špatnou pověst, jako před půldruhým rokem při problémech s Řeckem, přesto má stále své silné odpůrce. Zavedení společné měny odmítají především malé firmy. Ukazuje to průzkum Hospodářské komory exkluzivně pro MF DNES mezi více než šesti sty českými firmami.

Přijetí eura dlouho patřilo k velkým tématům mezi českými podnikateli. Avšak problémy se záchranou Řecka i nejistota z další budoucnosti Unie lehce ochladily zájem českých firem o přijetí eura. Přesto stále více než polovina podnikatelů podporuje jeho zavedení.

Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory ČR, který provedla exkluzivně pro MF DNES. Oslovila v něm 636 podnikatelů a firem různé velikosti. Pro zavedení eura se vyslovilo 60 procent dotazovaných, 29 procent je proti.

Zájem trvá hlavně u velkých firem. Například pro co nejrychlejší zavedení eura se kloní 23 procent dotazovaných v kategorii nad 250 zaměstnanců, u nejmenších subjektů do deseti zaměstnanců chce euro co nejdříve jen každý desátý. „Na zemi, kde existuje neopakovatelně silná důvěra v domácí měnu, jde o poměrně slušný výsledek,“ míní poradce prezidenta hospodářské komory Petr Zahradník.

Největší část zastánců přijetí eura však s jeho zavedením nepospíchá. Euro chtějí až poté, co splní Česko podmínky pro přijetí evropské měny a dojde například k přiblížení úrovně mezd s vyspělejšími státy. V důvodech proti přijetí se objevují především argumenty o zachování suverenity země. „Euro je konec České republiky, ekonomické otroctví, a není jisté, že za pět let bude existovat,“ uvedl jeden z respondentů. „Přechod na euro vše zdraží, Česká republika přestane mít exportní výhody,“ obává se další z oslovených podnikatelů.

Díky technologiím už euro není tak důležité jako dřív

Slabší zájem o zavedení eura ukazují i odpovědi na dotaz, zda potřeba zavedení eura klesá, či roste. Nejvíce respondentů odpovědělo, že klesá, čtyři z deseti. Jako důvod uvádějí například rozvoj informačních technologií či zlevnění služeb bank při platbách do eurozóny. Roli také hrají obavy ze solidárních plateb za závazky některých členů.

INFOGRAFIKA: Mělo by Česko zavést euro?

Euro používá 19 z 28 zemí Evropské unie. Zahradník připomíná, že minimálně u čtyř je ekonomická vyspělost a koupěschopnost nižší než u nás. „Euro má svoji největší krizi, která mu značně ubrala na popularitě, za sebou a i z tohoto důvodu by důvěra v něj měla úměrně tomu narůstat,“ míní Zahradník.

Oproti roku 2014 počet odpůrců eura klesl – v tehdejším průzkumu hospodářské komory bylo 42 procent proti přijetí a jen 35 pro zavedení společné měny. Nejoptimističtější byli podnikatelé v roce 2008, kdy by pro vstup do eurozóny hlasovalo 74 procent podnikatelů.

Trvale největší podporu má euro u velkých firem, zvláště u těch exportně zaměřených. „Náš názor zůstává stejný, podporujeme zavedení eura. Pro tuzemskou ekonomiku by bylo přínosem,“ říká mluvčí automobilky Škoda Auto Jozef Baláž. Firma už několik let i s řadou svých českých dodavatelů obchoduje v eurech. Podobně pro euro zůstává svaz průmyslu. „Není důvod s přijetím otálet. Výhody vstupu převažují,“ říká Petr Jonák ze svazu průmyslu.

Vláda pevný termín přijetí nestanoví

Vztah k přijetí eura loni lehce ochladl také u některých politiků, kteří dříve patřili k nadšeným zastáncům vstupu do eurozóny. Třeba u prezidenta Miloše Zemana se tak stalo poté, co si eurozóna dlouho nedokázala poradit s krizí kolem Řecka. Navíc mu vadí, že kdyby se nyní Česko připojilo k zemím platícím eurem, muselo by se podílet na úhradě řeckých dluhů.

Prezident předminulý týden ve Sněmovně podpořil vznik zákona o referendu. A v minulosti mluvil o tom, že lidé by mohli o termínu přijetí eura hlasovat právě v referendu. Připomeňme, že o možnost platit eurem víc než tři čtvrtiny občanů v Česku nestojí. O všelidovém hlasování v otázce eura mluví také ministr financí Andrej Babiš či část opozice.

Současná vláda opakuje, že v současném volebním období termín přijetí eura nestanoví. Premiér Bohuslav Sobotka říká, že země ještě potřebuje čas. „Dokud nedosáhneme vyrovnaných rozpočtů a stále pokračujeme v přibližování ekonomické úrovně Česka k úrovni Unie, tak bychom neměli stanovovat termín pro přijetí eura,“ říká Sobotka. Teoreticky je tak možné euro přijmout nejdříve v roce 2020.

Guvernér České národní banky Miroslav Singer tvrdí, že česká ekonomika není zatím dostatečně sladěna s eurozónou. Podle europoslance a bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera je však jen málokterá země tak dobře připravená na přijetí eura jako Česko. Konečný hlas však stejně nebudou mít odborníci, ale politici.

, ,