Českou státní správu letos investoři hodnotili vůbec nejhůř v historii průzkumu. A to zejména kvůli nedostatečné digitalizaci. Ukazuje se, že právě digitalizace bude hrát stále větší roli při výběru investiční lokality.
A zatímco „analogová“ státní správa v Česku je hodnocena stále hůře, Estonsko nabízí více než tři tisíce veřejných digitálních služeb. Tento trend začal už před krizí, ale pandemie ho dále umocnila.
Další podmínky jsou však i přes krizi podobné jako v předchozích letech. Podnikatelé si nadále stěžují na nedostatek odborných pracovníků, považují to za největší riziko pro své podnikání. A v souvislosti s předpokládaným růstem z krize se jejich nedostatek může ještě prohlubovat.
Když už se byznysmenům ale podaří vhodné pracovníky najít, hodnotí pak jejich výkony vesměs výborně. Při srovnání s ostatními zeměmi v regionu zaujímají kritéria jako produktivita a motivace zaměstnanců, kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů či akademické vzdělání přední místa v žebříčku.
Optimismus jako před krizí
Lepší, ale pořád velká bída. Obavy českých firem z budoucnosti přetrvávají |
Do budoucnosti však firmy hledí optimisticky, téměř každá druhá počítá s lepším budoucím vývojem svého podnikání. Přesně 55 procent investorů počítá se zvýšením svého obratu. U exportu, investic a přijímání nových zaměstnanců s nárůstem počítá přibližně třetina podniků. Tyto odhady se pohybují v podstatě na předkrizové úrovni.
Ukazuje se nicméně rozdílný vývoj mezi jednotlivými sektory. Průmyslové sektory svou situaci hodnotí výrazně lépe, než firmy ze sektoru služeb. A rozštěpení ekonomiky se zrcadlí i v plánovaném zvyšováním výdělků. Tlak na růst mezd se však kvůli pandemii vytratil.
„Letošní rok pro nás začal optimisticky. Ale i nás dostihly problémy v dodavatelském řetězci, zejména nedostatek polovodičů a plastů. Přesto očekáváme, že dosáhneme lepších výsledků než během loňského covidového roku. V době pandemie se nicméně ukázalo, že vyšší rozsah digitalizace je praktický i ve výrobních podnicích,“ šéf Bosch Group v Česku Milan Šlachta.
Zpátky do Evropy
Drtivá většina podniků nepočítá s žádným nebo jen s mírným růstem mezd. Každá osmá firma ovšem tvrdí, že výdělky letos zvedne o více než osm procent. S významnějším růstem mezd napříč hospodářstvím se počítá až v dalších letech, a to mimo jiné i díky nedostatku uchazečů na pracovním trhu.
Pro Česko může být jednou z šancí zkracování dodavatelských řetězců z Asie zpět do Evropy. Řada podniků totiž uvažuje o nahrazení nebo doplnění svých současných dodavatelů. Nové dodavatele by přitom nejčastěji hledali právě ve střední a východní Evropě.
„Je to šance, které by se nyní Česko mělo chopit, aby díky své průmyslové kompetenci a rychlé digitalizaci a robotizaci znovu získalo první místo Estonska,“ říká výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer.
Konjunkturálního průzkumu německých zahraničních komor, který paralelně probíhá v 16 zemích střední a východní Evropy, se každý rok účastní přes 1300 firem. V Česku se do něj zapojilo 129 členů ČNOPK a německých firem, které nejčastěji působí ve zpracovatelském průmyslu a ve službách. Německo je pro Česko z ekonomického pohledu zásadní, směřuje tam zhruba třetina zahraničního obchodu.
