Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První republika platila své služebníky, Česko důchodce

  7:57aktualizováno  7:57
Poslanci budou ve středu jednat o tom, kolik peněz bude Česko utrácet v příštím roce. Vláda navrhuje hospodařit s deficitem 71 miliard Kč. Tato rozpočtová morálka by se prvnímu ministrovi financí asi nelíbila. Střídmé rozpočty první republiky postupně rostly a sociální výdaje je strhly do současných vysokých schodků.

Stát v minulosti hospodařil mnohem střídměji než dnes. Většina peněz šla armádě a úředníkům. Dnes jde hlavně na penze a sociální dávky. | foto: Ministerstvo financí ČR

popisek Státní rozpočet
Přehled příjmů a výdajů na rok 1919

Několik měsíců po vzniku Československé republiky v říjnu roku 1918 hospodařil nový stát podle svého prvního rozpočtu. Celkové příjmy dosáhly 2,8 miliardy korun československých, výdaje téměř šesti miliard Kč.

První rozpočet byl tak kvůli mimořádným válečným výdajům značně deficitní. Válečná opatření spolkla tehdy více než třetinu veřejných finančních prostředků.

Nejvíce peněz z této kapitoly (zhruba 1,2 miliardy Kč) putovalo vojákům, jejich příbuzným, pozůstalým a invalidům.

Válečná opatření v roce 1919

Příspěvky povolaným brancům a jejich příslušníkům - přídavky mužstvu, jeho příbuzným a pozůstalým; vyživovací příspěvky; všeobecná péče o invalidy; podpory rodinám československého vojska v cizině a jejich pozůstalým
Péče o válečné uprchlíky
Usnadnění živobytí - podporování veřejných kuchyní a podniků sledujících zlepšení výživy nemajetného obyvatelstva, hlavně kojících matek a novorozenců, na Moravě se nemajetným lidem poskytují bony na odběr potravin; úlevy poskytované střednímu stavu; podpory nezaměstnaným; zlevnění potravin (chleba, americké mouky a masa); výlohy spojené s prodejem potravin dovážených z dohodových zemí
Státní zaměstnanci - drahotní měsíční přídavky, nákupní přídavky, přídavky k dietám, stravnému a cestovnému (pro činné zaměstnance i pro lidi ve výslužbě)
Příspěvky zemským fondům na přídavky učitelům

Zdroj: ministerstvo financí, nejvýznamnější položky

První ministr financí československé vlády Alois Rašín však přijal velmi rychle taková opatření, která české hospodářství stabilizovala. 

V prvním čtvrtletí 1919 nechává uzavřít československé hranice a kolkovat obíhající bankovky. Zahajuje politiku deflace. Ta postupně upevňuje korunu, jež se pozvolna stává jednou z nejsilnějších měn na evropském trhu.

Jste spokojeni se zpravodajstvím iDNES.cz? Dejte nám svůj hlas v anketě Křišťálová lupa
Ačkoliv stál Rašín v čele ministerstva financí poměrně krátce (v letech 1918 a 1919 a pak v období let 1922 až 1923), ovlivnil podle ekonoma Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE-EI) Libora Duška další rozpočty poměrně významně.

"Podařilo se mu zavést poměrně přísnou fiskální
disciplínu. Takže alespoň po dvacátá léta byla snaha udržet vyrovnané rozpočty," řekl Dušek. "Pokud se jedná o rozpočtovou disciplínu, bylo na tom Československo v té době poměrně lépe než dnes," doplnil.

Rozpočet tehdy financoval hlavně armádu, státní aparát, penze pro státní úředníky a už jen velmi málo výdajů nad tento rámec. "Z hlediska dnešního pohledu sociálního státu to byl rozpočet malý," prohlásil ekonom CERGE-EI.

popisek Státní rozpočet
Přehled příjmů a výdajů na rok 1933

V době hospodářské krize se podle něj stát nesnažil provádět nějakou fiskální expanzi, spíše naopak. V roce 1933 tak ministerští úředníci naplánovali státní výdaje na 8 632 537 770 korun československých, tedy o něco méně než příjmy ve výši 8 634 170 060 Kč.

Od roku 1934 začaly postupně narůstat vojenské položky. Hrubý národní produkt v polovině třicátých let dosahoval zhruba šedesáti miliard korun, příjmy a výdaje státu činily zhruba šestinu výkonu ekonomiky a byly plánovány vyrovnaně.

"V době blížící se války se rozpočet kvůli financování armády dostal do značných deficitů. Armáda spolykala dokonce už přímo deset procent HDP," připomněl Dušek.

Vláda komunistů? K rozpočtu není co říct
Za socialismu se podle Duška sestavovaly rozpočty tak, že o ekonomice příliš nevypovídaly. "Není k tomu spíš co říct. Rozpočet byl podílem na HDP značný, ale nemělo to praktický význam, protože to byla jen jedna z pák centrálního plánování a přerozdělování zdrojů," vysvětlil ekonom.

popisek Státní rozpočet
Přehled příjmů a výdajů na rok 1990

Podniky tehdy odváděly vysoké odvody. "Ta suma činila až devadesát procent, takže pokud podniky vykázaly něco, co by se dalo interpretovat jako zisk, tak o něj o celý téměř zase přišly, popisuje tehdejší realitu Dušek.

Od 70. let se výdaje státu radikálně nezměnily
Podle Duška se však od dob socialismu na straně výdajů zas tolik nezměnilo. "Stát v podstatě na mandatorních výdajích nejméně od sedmdesátých let neustále vyplácí spoustu peněz na penze, sociální dávky, přídavky na děti a podinvestovává vzdělání a zčásti i zdravotnictví," tvrdí ekonom.

"I když dnes rozpočet dosahuje zhruba čtyřiceti procent HDP, stát peníze vybere a znovu je lidem přerozdělí na soukromou spotřebu. Investic, ze kterých bychom měli užitek všichni, je málo," doplnil.

popisek Novodobé rozpočty
Proč máme vysoké schodky

"Lidé u nás jezdí pěknými auty, ale děti vodí do mizerných nebo přeplněných škol a školek, kdežto jinde, třeba i v o něco bohatších zemích, je těch veřejných statků podstatně víc," uvedl odborník CERGE-EI.

Česko se však podle něj od ostatních zemí nějak významně neodlišuje. "Politika sociálních
výdajů se zásadně nezměnila. Ostatně je to běžné, že politický režim není zrovna kdovíjak dobrý prediktor toho, kolik stát utrácí na penze a sociální výdaje," uzavřel své srovnávání Dušek.



Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...



„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská společnost se omluvila za zaměstnance, protahoval si pauzu na oběd

Fast food, Japonsko

Japonská městská vodárenská společnost se na tiskové konferenci pro média omluvila za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

Návrh rozpočtu EU je pro Česko naprosto nepřijatelný, tvrdí Babiš

Premiér Andrej Babiš (4.6.2018)

Návrh rozpočtu Evropské unie na příští programovací období je pro českou vládu podle premiéra Andreje Babiše (ANO)...

Další z rubriky

Češi postaví Království železnic také ve vídeňském Prátru

model Ještědu

Lidé, kteří stojí za pražským Královstvím železnic, chtějí rozjet malé vláčky i za hranicemi. V rakouském zábavním...

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Naše ekonomika nesmí stát na modelu Bangladéš, řekla ekonomka v Rozstřelu

Rozstřel s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou moderuje šéfredaktor MF DNES Jaroslav...

České hospodářství je na tom nejlépe v posledních deseti letech. Pomalu se však začíná zastavovat a poměrně rychle...

Najdete na iDNES.cz