Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

U české drůbeže se po dvaceti letech objevil pseudomor, vzniká karanténa

  14:58aktualizováno  16:17
V Česku se po dvaceti letech objevil v chovu drůbeže pseudomor, takzvaná Newcastleská nemoc. Pro ptáky je nebezpečná, u člověka může vyvolat zánět spojivek. V okolí ohniska v Šanově na Zlínsku vytvoří veterináři ochranné pásmo. Agrární komora uvedla, že vývozcům by mohly hrozit ztráty ve výši desítek milionů korun.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Malochovatel z výše uvedené obce ohlásil začátkem tohoto týdne úhyn jedenácti z třiceti čtyř chovaných slepic na svém neregistrovaném hospodářství. Uhynulé kusy byly zaslány k vyšetření, které vyloučilo, že by ptáci byli nakaženi ptačí chřipkou. Potvrdilo však jinou nebezpečnou nákazu, Newcastleskou chorobu, jež vyvolává paramyxovirus.

Newcastleská nemoc

Závažné virové onemocnění způsobuje u domestikovaných i volně žijících ptáků trávicí, dýchací a nervové potíže s rizikem následného úhynu. Nemoc může postihnout slepice, krůty, bažanty, holuby či křepelky. Onemocnění se zřídka objevuje i u kachen a hus, vnímaví jsou vůči němu i pštrosi a mnoho druhů volně žijících ptáků, celkem jde podle veterinářů o více než dvou set druhů.

„Aby se zamezilo možnému šíření nákazy, bude ještě dnes všechna zbývající drůbež v chovu utracena. Dle platných evropských předpisů bude okolo ohniska nákazy vytýčeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V těchto pásmech Státní veterinární správa mimo jiné nařídí provedení soupisů drůbeže,“ uvedl ředitel veterinární správy Zbyněk Semerád.

„Až na výjimky stanovené legislativou bude zakázáno přemísťování drůbeže do pásem a z nich. Po dobu platnosti mimořádných veterinárních opatření nebude možné v pásmech pořádat výstavy, burzy, trhy a svody drůbeže a ostatních ptáků,“ dodal.

Podle šanovského starosty Milana Humpoly zasáhl pseudomor malochov slepic jednoho z obyvatel obce. „Chová nějakých dvacet slepic, které mu začaly postupně zdechat. Zdálo se mu to podezřelé, proto si nechal udělat u veterinářů rozbory, které zjistily nákazu,“ řekl starosta.

Vývozci by mohli přijít o desítky milionů

„Pokud by se opakoval scénář z minulého výskytu virů na našem území, znamenalo by to pro exportéry obchodní ztráty řádově minimálně v desítkách milionů korun v závislosti na rozsahu a délce trvání opatřeních směřujících k eradikaci (vymýcení) nákazy,“ sdělil mluvčí Agrární komory Jiří Felčárek.

V roce 2013 zakázalo Rusko dovoz českého drůbežího masa z tří krajů kvůli výskytu této choroby u holubů. Podle Dlouhé by ruský zákaz znamenal existenciální nejistotu pro několik firem, které už loni prodělaly kvůli zákazu vývozu násadových vajec desítky milionů.

Ohniskem nákazy je malochov v Šanově na Zlínsku:

Na Zlínsku se kromě této nákazy jako v jediném regionu Česka také vyskytuje africký mor prasat u divočáků. 

Lidem může onemocnění způsobit mírné zdravotní kompliakce. Při přenosu z ptáků na člověka se projevuje jako zánět spojivek, který po několika dnech sám odezní. Přenáší se buď vzdušnou cestou nebo pozřením.

Vakcinace je povinná jen pro velké chovy

Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jde o druhou nejnebezpečnější nemoc pro drůbež po ptačí chřipce, kvůli které se loni v Česku utratilo skoro sto tisíc kusů opeřenců.

Zvířecí nákazy v Česku

BSE (nemoc šílených krav): Degenerativní onemocnění mozku hovězího dobytka bylo poprvé diagnostikováno v Británii v roce 1986. Nákaza se šířila zkrmováním nedostatečně tepelně zpracované masokostní moučky. V Česku se mezi roky 2001 a 2009 objevilo zhruba 30 případů.

Ptačí chřipka: Vysoce patogenní ptačí chřipka se v Česku ve zvýšené míře objevila v letech 2006 a 2007. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 173 tisíc kusů drůbeže. Stát vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.

Nemoc se vrátila loni v lednu, na rozdíl od výskytu před deseti lety se ale rozšířila po celé zemi. Chovatelé vybili asi 98 tisíc ptáků.

Africký mor prasat: Vysoce nakažlivé onemocnění prasat, které prakticky vždy končí úhynem zvířat, se v Česku poprvé objevilo loni v červnu. Ve vysoce rizikové oblasti vytýčené v okolí Zlína dosud veterináři potvrdili mor u více než 200 divokých prasat. Do chovů se zatím nákaza nerozšířila, jinak by veterináři je museli nechat vybít.

Nosnice ve velkochovech jsou podle Dlouhé vakcinované, kuřata ve výkrmu však ne, měly by však mít ochranu z vakcinace od svých rodičů. Problém by podle ní mohl nastat v exportu drůbeže do zahraničí a u vodní drůbeže či v malochovech, které nedostatečně dodržují biologickou ochranu.

Podle Dlouhé se do chovu mohla nemoc dostat nejspíš přes kontakt drůbeže s volně žijícím holubem či jiným ptákem. Zamezení kontaktu s volně žijícími ptáky doporučují také veterináři, chovatelé by podle nich měli sledovat zdravotní stav, kondici a snášky vajec od chovaných ptáků. V případě změn nebo zvýšeného úhynu by buď je, nebo příslušného soukromého veterináře měli chovatelé kontaktovat.

Vakcinace je povinná pro chovy, kde se ptáci chovají od pěti set ptáků. Jinde veterináři očkování doporučují.

Vzhledem k tomu, že tato nákaza je na seznamu nebezpečných nákaz, přísluší chovateli v případě vzplanutí nákazy náhrada nákladů za opatření ke zdolání nákazy. V případě neprovedení vakcinace se nárokovaná částka krátí.

Pseudomor může chovy drůbeže zdecimovat

Nemoc byla poprvé popsána v roce 1926 na indonéské Jávě a o rok později v Anglii v okolí města Newcastle upon Tyne. Často se objevuje v drobných chovech drůbeže v Asii, Africe, střední a jižní Americe.

V Evropě byl větší výskyt zaznamenán například v roce 2010 ve Francii, v roce 2011 ve Švédsku či o rok později ve Švýcarsku. Velká epidemie zasáhla v roce 1971 Spojené státy, kde uhynulo na dvanáct milionů kuřat a americké drůbežářství bylo na několik let paralyzováno.

V Česku se objevila například v roce 2007 u holubů na Pardubicku nebo o šest let později v chovech holubů na Mladoboleslavsku a Moravskoslezském kraji, a také u volně žijících hrdliček na Kolínsku. Ve velkochovu drůbeže se naposledy objevila v roce 1998.

Autoři: ,


Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...



„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská společnost se omluvila za zaměstnance, protahoval si pauzu na oběd

Fast food, Japonsko

Japonská městská vodárenská společnost se na tiskové konferenci pro média omluvila za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

Návrh rozpočtu EU je pro Česko naprosto nepřijatelný, tvrdí Babiš

Premiér Andrej Babiš (4.6.2018)

Návrh rozpočtu Evropské unie na příští programovací období je pro českou vládu podle premiéra Andreje Babiše (ANO)...

Další z rubriky

V dozorčí radě společnosti ČEZ končí její předseda Václav Pačes

Diskuse - Václav Pačes

V dozorčí radě energetické společnosti ČEZ končí její předseda a někdejší předseda Akademie věd Václav Pačes. Řekl to...

Češi postaví Království železnic také ve vídeňském Prátru

model Ještědu

Lidé, kteří stojí za pražským Královstvím železnic, chtějí rozjet malé vláčky i za hranicemi. V rakouském zábavním...

Naše ekonomika nesmí stát na modelu Bangladéš, řekla ekonomka v Rozstřelu

Rozstřel s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou moderuje šéfredaktor MF DNES Jaroslav...

České hospodářství je na tom nejlépe v posledních deseti letech. Pomalu se však začíná zastavovat a poměrně rychle...

Najdete na iDNES.cz