Na stránce Státní veterinární správy (SVS) prakticky denně přibývají nové záznamy o výskytu aviární influenzy neboli moru drůbeže. Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo už ptačí chřipku ohlásily. Pouze Česko a Slovensko tvoří ostrůvek uprostřed střední Evropy, jemuž se virus, respektive jeho vysoce patogenní subtyp H5N8, vyhýbá.
Ten sice není nebezpečný pro lidi, v hospodářských chovech však může vést ke značným ekonomickým škodám. Veterináři jsou proto v pohotovosti.
„Během čtrnácti dnů se začala objevovat nová ohniska jak u volně žijících ptáků, tak u chovné drůbeže. Situace se dramaticky vyvíjí a přibývá států, kde se nákaza vyskytla,“ prohlašuje ředitel veterinární správy Zbyněk Semerád.
SVS vyzvala jak chovatele drůbeže, tak myslivce, ornitology, zoologické zahrady a další organizace ke zvýšené obezřetnosti a okamžitému hlášení podezřelých úhynů.
„Provádíme kontroly chovů drůbeže a na chovatelích je maximální obezřetnost. To znamená nepouštět dovnitř nikoho nepovolaného, převlékat se, provádět dezinfekci a jakýkoli zvýšený úhyn hlásit,“ dodal Semerád.
Obavy o vánoční husu
Zvýšená opatrnost je namístě i proto, že nákazu už potvrdili v sousedním Bavorsku a Sasku, tedy jen pár kilometrů od českých hranic (psali jsme zde). Po nálezu mrtvé labutě vznikla přímo uprostřed Berlína uzavřená zóna, kam nesmějí psi, kočky ani další domácí mazlíčci.
Desetitisíce chovných ptáků v Německu už musely být utraceny. Některé zemské vlády pak vyhlásily zákaz venkovního chovu a jak velkoproducenti, tak drobní chovatelé musí držet drůbež v halách či kurnících. Ministerstvo zemědělství v současnosti zvažuje i možnost plošného zákazu volného chovu pro celé Německo.
To je problém především pro chovatele hus, které v Německu tradičně končí na štědrovečerních stolech. „Husy jsou agresivní, pokud jsou delší dobu ustájeny,“ řekl deníku Die Welt Friedrich-Otto Ripke, šéf Zemského svazu chovatelů drůbeže v Dolním Sasku. Miliardovému trhu s vánočními husami v Německu tak hrozí citelný výpadek.
Ptačí chřipka do Evropy přišla s migrujícími ptáky z Asie a Ruska. Úhyny volně žijících ptáků jsou vzácné, ti jsou však hlavními přenašeči, kteří mohou nakazit komerční chovy. V těch pak hrozí masové úhyny a ptáci se musí utratit.
Se zimou přichází naděje
Chovatelé v Česku věří, že by se jim nákaza přece jenom mohla vyhnout. „Uvědomujeme si nebezpečí, ale doufáme, že nyní přijde zima a chřipka se zastaví,“ říká Gabriela Dlouhá, šéfka Českomoravské drůbežářské unie.
Podle Semeráda může být za letošním vypuknutím nákazy skutečnost, že zima přišla později. Tím se protáhly i přelety migrujících ptáků. S vypuknutím mrazů by se to však mohlo zastavit.
V Česku žije zhruba 21 milionů kusů drůbeže, více než polovinu z toho tvoří kuřata na výkrm, zbytek většinou nosnice. Husy, krůty, kachny a další ptáci se na celkovém počtu podílejí malým procentem.
Dlouhá nicméně upozorňuje, že téměř pět milionů nosnic chovají domácí malochovatelé. Jejich ptactvo se na rozdíl od průmyslových velkofarem zdržuje téměř výhradně venku, kde je riziko nakažení od volně žijících ptáků výrazně vyšší než u drůbeže v halách. „Venkovní výběhové chovy jsou rizikovější. Pokud se v Česku chřipka objeví, tak právě v malochovech,“ soudí Dlouhá.
Veterináři zaznamenali vysoce patogenní subtypy ptačí chřipky v Česku poprvé před deseti lety u labutí na jižní Moravě. O rok později se virus objevil v chovech krůt a brojlerů na Pardubicku. Od té doby zde byly evidovány pouze dva případy výskytu nízce patogenní aviární influenzy na jižní Moravě a v jižních Čechách v roce 2009.
