Český podíl na půjčce pro Mezinárodní měnový fond je spíše symbolický, shrnul ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Na osud eurozóny nemá významný dopad. Ostatně i premiér Petr Nečas řekl, že ani celková suma, kterou Měnovému fondu půjčí země EU dohromady (až 200 miliard eur), eurozónu problémů nezbaví. Jen Itálie a Španělsko si podle premiéra musí v prvním čtvrtletí letoška půjčit 248 miliard eur.
"Z domácího pohledu půjčku vnímám jako šanci si za relativně nízkou cenu a malé riziko alespoň teoreticky ponechat slovo v jednáních o budoucnosti Evropy. Česká republika by si zcela jistě mohla dovolit i vyšší půjčku, otázkou je, zda by se tím i adekvátně zvýšilo slovo, které v jednáních o dalším směřování EU budeme mít. Osobně se domnívám, že nikoliv," myslí si Hatlapatka.
Vláda rozhodla půjčit MMFVláda schválila půjčku 38 miliard Kč pro MMF. Musí ji schválit parlament. Peníze půjdou ideálně z devizových rezerv České národní banky. Čtěte více. |
Půjčka je podle něj bezpečná a nesníží životní úroveň obyvatel ČR. "Jsme jednou ze zemí s nejzdravějšími veřejnými financemi v Evropě a jako takoví bychom měli být insideři a nikoliv outsideři v jednáních o dalším osudu Evropy," dodal. Dopad na obyvatele Česka by půjčka měla zřejmě až tehdy, pokud by ji zamítla Česká národní banka. Vláda čeká, že to neudělá, i když jde o suverénní orgán.
Proč jen 38 miliard? Nechtěli jsme dát víc než Polsko
Také Petr Nečas po jednání vlády řekl, že půjčka je vlastně jen politickým signálem. Evropská unie se dělí na dvě části. První část zahrnuje zdravé ekonomiky, které jsou ochotny půjčit, a na druhé straně jsou země s vážnými problémy, které se půjčky neúčastní. "Je důležité vyslat signál, že my patříme do té první skupiny," řekl premiér.
Pokud by Česká republika měla zcela vyhovět požadavkům EU, musela by poskytnout 3,5 miliardy eur místo 1,5 miliardy (89 miliard korun místo 38 miliard). To by ale bylo na hlavu 2,2krát více, než kolik dává Polsko. V rozhodnutí o finální výši půjčky se Česko řídilo i tím, aby nedalo více než Slovensko, které je na rozdíl od ČR v eurozóně, vysvětlil Nečas.
"Česká republika by měla primárně apelovat na dokončení procesu navyšování kapitálu MMF. Než k tomu ovšem dojde, je nutné posílit MMF alespoň formou půjček. Česká republika samozřejmě svět nespasí, nicméně nemusí být ani černým pasažérem a i svým 'málem' může přispět ke snaze o zvýšení stability globální ekonomiky," myslí si hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
