Ti, kteří mají v úvěrových rejstřících negativní záznam, na sousloví „bez registru“ slyší. Potřebují si prostě půjčit. Věřitelé mají ale ze zákona povinnost „s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet půjčku.“ Musí ovšem jít o spotřebitelský úvěr tak, jak ho definuje zákon, tedy úvěr nad pět tisíc.
Povinnost nahlížet do registrů dlužníků věřitelé nemají. Za členství v úvěrových databázích se totiž platí. Mohou si tak vystačit se svým způsobem hodnocení platební morálky, jako ještě donedávna například Provident Financial (o jeho vstupu do nebankovního registru čtěte zde).
Přesto, není reklama na půjčku „bez registru“ znamením, že ti, kdo ji nabízejí, mohou porušovat zákon o spotřebitelském úvěru?
„Jednoznačně to vnímám jako problém,“ říká Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni, který se dlouhodobě zabývá praktikami v dluhovém byznysu. Příčinu vidí v tom, že takto může podnikat prakticky kdokoli. „Stát vydal přes padesát tisíc licencí na poskytování nebo zprostředkování úvěru, ale nikdo už neví, kolik je samotných poskytovatelů,“ upozornil.
Nad dodržováním zákona o spotřebitelském úvěru bdí Česká národní banka (ČNB) a Česká obchodní inspekce (ČOI). ČNB má na starosti banky a kampeličky, nebankovní subjekty spadají pod ČOI. Pokud ovšem není úvěr spojen s platební službou, například na kreditní kartě. Ty spadají také pod ČNB.
Centrální banka tuto povinnost kontroluje zejména po stížnostech konkrétních spotřebitelů. Několik nedostatků zjistila, ale vystačila si s domluvou. „Za toto nesplnění povinnosti nebyla uložena žádná pokuta,“ uvedla Kateřina Bartůšková z oddělení komunikace ČNB.
Jen letos padly tresty za více než tři sta tisíc
ČOI je v tomto ohledu přísnější, dost pravděpodobně ale proto, že má na starosti právě nebankovní segment, kde se podobné praktiky objevují častěji. Za nesplnění povinnosti prověřit si žadatele o půjčku už dala deset pokut v celkové výši 810 000 Kč. Jejich výše a četnost přitom roste. „Za letošní rok, který ještě zdaleka nekončí, jsme udělili více pokut než za všechny roky předchozí dohromady. Letos od ledna do srpna se jedná zatím o šest pokut v celkové výši 320 000 Kč,“ upřesnil mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.
Přesto je to podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala málo. „Je to velký problém, kterému se ovšem ČOI, jako státní instituce pověřená dozorem nad zákonem o spotřebitelském úvěru, nedostatečně věnuje,“ míní. Daniel Hůle z Člověka v tísni by uvítal, kdyby byl přístup do odvětví složitější, spíš, než pak takové podnikatele složitě kontrolovat.
Za popsaný prohřešek nehrozí jen pokuta od dozorového orgánu. „V případě neodborného prověření úvěruschopnosti klienta ze strany věřitele lze uplatňovat neplatnost smlouvy. S tím, že samotnou jistinu a zákonné úroky z prodlení je třeba vrátit, ne však další sankce a poplatky. Případně je možné se obrátit na úřad Finančního arbitra nebo na soud,“ upřesňuje Šmejkal.
