Podle ekonoma Patria Finance Davida Marka by se to nemělo podepsat ani na rezervách České národní banky. "I pokud by se devizové rezervy snížily o 89 miliard korun, stále by jejich poměr například ke krátkodobému zahraničnímu dluhu dosahoval vyšší hodnoty než v letech 2008 a 2009," uvedl.
Půjčka je jedním z bodů závěrečné dohody pátečního eurosummitu ke krizi v eurozóně. V objemu 200 miliard eur by ji Mezinárodnímu měnovému fondu měly poskytnout země Evropské unie. Fond by peníze použil na léčbu zemí eurozóny.
Z celkové sumy má dát eurozóna 150 miliard eur a zbytek sedmadvacítky 50 miliard eur. Příspěvek zemí bez eura je ale dobrovolný, na ČR by připadal podíl 3,5 miliardy eur (89 miliard korun).
Komentáře |
Česko už Mezinárodnímu měnovému fondu v minulosti jeden úvěr ve výši 26,4 miliardy korun poskytlo. Podle Marka je sice málo úročený, ale velmi bezpečný a za určitých podmínek po dohodě obou stran kdykoli odvolatelný. Dosud MMF z této částky čerpal podle ČNB zhruba 13 procent, v přepočtu na koruny přes tři miliardy korun.
"Dopad na strukturu devizových rezerv ČNB je zcela zanedbatelný," uvedl k okolnostem půjček pro MMF Marek. I další analytici se domnívají, že půjčení peněz měnovému fondu nepřináší větší rizika.
"Nepůjčujeme Evropě, ale MMF, a ten je věřitelem skutečně poslední instance. Pokud věříme, že nám půjčku fond nesplatí, de facto věříme v jeho bankrot. A pokud MMF zbankrotuje, pak Bůh s námi. Veškeré naše rezervy nám budou k ničemu," řekl hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček.
S bezpečností půjčky MMF souhlasí i analytici České spořitelny. "Vadí mi jen morální důvody. Že zadlužené země situaci mnoho let neřešily," uvedl analytik České spořitelny Martin Lobotka. Jako možný důsledek neposkytnutí půjčky by mohlo podle jeho kolegy Davida Navrátila být přiškrcení peněz z EU či nepřizvání k důležitým jednáním. "A nikdy nevíme, co kdy třeba budeme po Unii chtít zase my," upozornil Lobotka.
