Bankéři v takovém případě slibují slevit ze svých nároků a půjčit peníze většímu okruhu lidí za nižší úrok.
Odpadla by jim totiž starost s těmi, kteří dluhy neplatí, a takových lidí přibývá. "Garance by byla dobrá, protože úroky by mohly být nižší," uvádí šéf Českomoravské hypotéční banky Jan Sadil.
Konkurence souhlasí. "Státní garance by pokryla riziko spojené s úvěrem a okruh žadatelů by se tak mohl rozšířit," říká Dušan Baran, místopředseda představenstva České spořitelny, kde se novomanželské půjčky poskytovaly už za komunismu a dodnes je někteří lidé splácejí.
Státní záruka nebo sleva
V dobách centrálního plánování neexistoval žádný jiný způsob, jak si v bance půjčit. Dnes je možností mnohem víc a politici musí najít cestu, jak líbivé heslo novomanželských půjček naplnit nějakými skutečnými výhodami. Teprve pak by se tato služba od běžných úvěrů odlišila a vláda tak přinesla lidem něco nového.
Rozdávat půjčky ze státních peněz (a pak je od lidí zpátky vybírat) vláda nechce - tato práce se má nechat bankám a vláda by pouze přispívala na splátky, případně půjčky garantovala. "Shodli jsme se na dvou věcech. Jednak že novomanželské půjčky budou a že se nebudou vyplácet ze státního rozpočtu či jiných fondů, které jsou plněny z privatizace," prohlásil lidovec Jan Kasal.
Novinkou podle něho bude právě garance, anebo státní příspěvek na úroky, jak je tomu už dnes v některých případech u hypotéky. "Příspěvek na úroky zatím u žádného jiného produktu než u hypotéky neexistuje," uvádí Kasal.
Další možností podle něho je "bonifikace na děti", kdy plodnější páry by měly za každé dítě od státu nový příspěvek na splátky úroků. Podle bankéřů by větší efekt měly garance než pouhé příspěvky - kdo se nyní jeví jako příliš rizikový, ten by úvěr mohl dostat.
Garance sice v první chvíli vládu nic nestojí, ale jakmile by lidé půjčky nespláceli, musela by za ně platit vláda ze státního rozpočtu - podobně jako při bankovní krizi v druhé polovině 90.let, kdy stát musel převzít velké množství nesplácených podnikových úvěrů. "Nesplácené úvěry by samozřejmě byly nákladem pro státní rozpočet," uvádí vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.
Bez výdělku úvěr nebude
Budou-li novomanželské půjčky poskytovat banky, pak na nich jako u normálních úvěrů zůstane rozhodující slovo, komu půjčí a komu ne. I když se nároky sleví, peníze stále nedostane každý. "I když bude úvěr garantovaný, nemůžeme půjčit peníze rodině, která na splátky nemá," uvádí Sadil.
Nová vládní politika proto podle něho bude pomůckou hlavně pro ty, kteří jsou nyní na hraně a bankovním sítem těsně neprojdou. Například státní příspěvek na jedno procento z úrokových splátek milionové dvacetileté hypotéky by podle něho ušetřil rodině okolo 500 korun měsíčně.
