"Není žádné tajemství, že nás zajímají i rafinerie," říká v rozhovoru pro MF DNES šéf Lukoilu pro střední Evropu a Belgii Nazim Suleymanov.
Jaká je vaše další strategie na českém trhu?
Náš plán obecně je vyrovnat všechny naše části, tedy produkci ropy, zpracování i prodej konečným spotřebitelům. Dnes je třetina naší produkce, tedy třicet milionů tun, vyvážena pouze tankery a ropovodem Družba jako surová ropa do Evropy. Naší strategií je pokusit se tuto ropu zpracovávat v našich vlastních rafineriích a distribuovat pak naše pohonné hmoty přes síť našich čerpacích stanic. Proto také bylo jedno z našich rozhodnutí v minulém roce koupit podíly společnosti Conoco- Philips v Evropě. Získali jsme 370 čerpacích stanic v 7 zemích Evropy – Česku, Slovensku, Maďarsku, Polsku, Belgii, Lucembursku a Finsku. V Česku máme hlavní kancelář a odtud řídíme náš byznys ve všech těchto zemích kromě Finska.
Zůstanou pumpy JET, které jste získali, stále pod tímto jménem?
V polovině letošního roku začneme pumpy JET přejmenovávat na Lukoil, mělo by to být hotové do konce tohoto roku. Budou bílé a červené, jsou to stejné barvy jako Benzina. Ale jsem si jistý, že budou vypadat lépe než Benzina (smích).
Odkud nyní zásobujete vaše čerpací stanice? Vozíte do Česka nějaké vlastní pohonné hmoty?
Ne, všechny nakupujeme v České republice, částečně na Slovensku. Naše rafinerie leží příliš daleko a nebylo by to ekonomické. Lukoil chtěl loni získat i podíl ConocoPhilips v tuzemské rafinerii Česká rafinerská, to mu však nevyšlo. Předkupní právo měli stávající akcionáři, a tak ho získala italská ENI.
Budete o rafinerii v tuzemsku usilovat i nadále?
Ano, zajímali jsme se i o podíl v České rafinérské a je to věc, která trvá. A není žádné tajemství, že nás zajímají jakékoliv rafinerské kapacity v Evropě, kam nyní proudí naše ropa. Jde tedy o střední a západní Evropu, region nazývaný ARA, tedy Antverpy – Rotterdam – Amsterdam, ale i jižní Evropa, Francie, Itálie. Naše strategie je prostě růst a být větší.
Jak to chcete třeba v tuzemsku udělat, když tu v této oblasti není nic moc na prodej?
Jsou tři cesty. Příkladem jedné může být naše koupě Conoca. Tedy udělat nějakou akvizici, pokud bude ta možnost a bude to ekonomické. Druhou cestou je vybudovat něco na zelené louce a třetí je, že si tipujeme malé vlastníky čerpacích stanic, kteří nepatří do žádného velkého řetězce, zda by měli zájem pumpy prodat.
To se týká pump, ale považujete za možné postavit třeba novou rafinerii?
Ne. To je nesmysl. Ani kapacita České rafinérské nebyla v posledních letech zcela využita. I ostatní rafinerie, například OMV, MOL nebo rafinerie na Balkáně, jsou schopny vyrábět více než teď. Takže nedává žádný smysl stavět novou rafinerii.
Je pravda, že jste se pokoušeli dohodnout na zpracování vaší ropy v České rafinérské, tak aby měl Lukoil v Česku vlastní pohonné hmoty?
Ano, ale není to strategie České rafinérské. Ale jsme v kontaktu se všemi akcionáři a jednáme.
Zajímá se Lukoil také o státní společnost Mero, která spravuje ropovod Družba v Česku?
To není otázka pro mě. Nemám k tomu žádné informace.
Údajně jste se o podíl v Meru, které vlastní i zásobníky na ropu, zajímali.
Nikdy jsem o tom neslyšel, nevím, odkud jsou takové informace. Z jakého důvodu bychom měli mít český kus potrubí? Když nemáme rafinerské kapacity, nejsou nám k ničemu ani zásobníky na ropu. Na co? Skutečně, nemáme žádné zájmy vlastnit transportní zařízení v Česku.
Dcera Lukoilu, Lukoil Aviation Czech, začala před koncem roku dodávat letecký benzin pro Letiště Praha. Jaká je vaše další strategie?
Lukoil Aviation je speciální společnost pro tyto aktivity a já od nich nemám informace, to se musíte zeptat jich.
Co si myslíte o strachu z příliš velké závislosti země na energetických surovinách z Ruska?
Že je to jen politika. Dodávky ropy od poloviny padesátých let nikdy nebyly zastaveny. Nevidím žádné riziko v dodávkách z Ruska.
Jaký je váš názor na to, že ropa bude stát v krátké době až dvě stě USD za barel?
Záleží za kolik let. Určitě to nebude letos ani příští rok. Určitě nebude cena ropy dvojnásobná.
