Jako první se dočkají Oleg Děripaska a Michail Fridman – dostanou půjčky ve výši 6,5 miliardy dolarů. Proti tomu získá ruská rozvojová banka v jejich firmách majetkové podíly.
Rusko tak v záchranném plánu pro průmysl převedlo do reality to, co nyní na půdě Evropské unie chce prosadit francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Doposud státy napříč celým světem získávaly podíly oproti finanční pomoci jen v bankách.
Jako peníze na záchranu ruského průmyslu před převzetím zahraničními subjekty, především věřitelskými bankami, vyčlenila Putinova vláda 50 miliard dolarů. Peníze spravuje státní rozvojová banka Vnesheconombank (VEB), které předsedá opět Putin. Ve středu dozorčí rada banky schválila uvolnění prvních deseti miliard.
Zatímco v polovině devadesátých let financovali oligarchové vládu Borise Jelcina výměnou za podhodnocené podíly v obřích státních podnicích, dnes je tomu naopak. Ruské miliardáře chce mít v hrsti premiér Putin.
Půjčky jsou dalším nástrojem, jak upevnit kontrolu nad byznysmeny a jejich majetkem. Už teď dokáže premiér citelně sáhnout na soukromé peníze oligarchů. Nedávno je "požádal", aby podpořili ještě před několika týdny prudce klesající ruský akciový trh a nakupovali.
Mezi prvními dostane podporu firma miliardáře Olega Děripasky, a to 4,5 miliardy dolarů na splacení dluhu u konsorcia zahraničních bank. Ty drží v zástavě Děripaskův čtvrtinový podíl v největším světovém těžaři niklu Norilsk Nickel.
Rusko dá 200 miliard dolarů na půjčky
Tento měsíc už musel magnát postoupit věřitelským bankám své podíly v kanadském výrobci autodílů Magna International a v německé stavební firmě Hochtief. Děripaska doufá, že od VEB dostane také 45 miliard rublů (1,7 miliardy dolarů) na financování jím kontrolovaného výrobce nákladních automobilů GAZ. Za půjčku budou firmy ručit akciemi.
Další dvě miliardy dolarů má získat Alfa Group kontrolovaná Michailem Fridmanem. Ten má v zástavě u západních bank podíl v ruském mobilním operátorovi VimpelCom a potřebuje jej urychleně vyplatit.
Většina vládní podpory má jít do státem vlastněných firem a až poté do soukromých firem ve strategických odvětvích. Tam se počítají těžaři ropy, zemního plynu, kovů a výrobci hnojiv. Státní ropná firma Rosněft by podle deníku Kommersant mohla dostat skoro polovinu z devíti miliard určených ropným společnostem. K dalším adeptům na půjčku se řadí například holding AFK Sistema Vladimíra Jevtušenka či miliardář Vladimír Potanin, vlastník třetiny akcií v Norilsk Nickel.
Vedle podpory podnikům nalije Rusko 200 miliard dolarů do bankovního a firemního sektoru formou půjček a daňových úlev a slíbilo podpořit domácí akcie nákupy na burze v řádech miliard dolarů.
