Každý Čech ročně vyprodukuje 317 kilogramů odpadků, u čtyřčlenné rodiny to dělá více než jeden a čtvrt tuny. Ročně tak domácnost spotřebuje i několik set pytlů na odpad. A tady se může stát nehoda, kvůli níž je vynášení odpadků tak neoblíbené – pytle prostě nevydrží. Tři čtvrtiny respondentů v anketě na webu AkčníCeny.cz přiznaly, že se jim už pytel nacpaný odpadem roztrhl.
Řadu zkušeností s tím mají uklízečky. „Vždy se mi pytle na odpad protrhnou, takže musím používat dva,“ postěžovala si uklízečka Karolína, která pracuje přes portál hlídačky.cz. „Když je pytel na odpad tenký, tak prosakuje. Dávám přednost stahovacím sáčkům,“ doplnila její kolegyně Mariana.
Jak tedy vybrat spolehlivé výrobky, které netečou ani se netrhají? MF DNES tohoto nenápadného pomocníka do domácnosti otestovala. Redakce koupila čtrnáct vzorků pytlů o velikosti 60 litrů, které se vejdou do většího koše.
Vyzkoušeli jsme, jestli se neprotrhnou, když spadnou naplněné z výšky na zem, dále jejich těsnost – tedy zda neprotékají, když se naplní vodou. Odborníci z Textilního zkušebního ústavu v Brně také měřili jejich tloušťku a zkoušeli, zda jdou jednotlivé kusy dobře odtrhnout z role.
Výsledky? Polovina pytlů nevydržela při zkoušce pevnosti – při pádu na zem se protrhly. Třetina vzorků měla problém s těsností. Dva vzorky měly špatnou perforaci a odtrhnout je byl oříšek i při šetrném zacházení.
Z testu jasně vyplývá, že se v obchodě při výběru vyplatí prozkoumat sílu materiálu. Platí pravidlo: čím silnější, tím lepší. Naopak to ale není už tak jednoznačné – i mezi slabšími sáčky lze najít kvalitní výrobky, které vydrží.
Oba vítězné vzorky patřily k nejsilnějším a také k nejdražším, za jeden sáček dáte tři koruny, resp. 2,80 Kč, což je téměř pětkrát více než za nejlevnější.
„Tloušťky fólie se výrazně lišily. Je to patrné i bez měření, z prostého hmatového posouzení,“ uvedli odborníci z Textilního zkušebního ústavu.
Nejtenčími sáčky v testu byly Tesco Value a Čepos s hodnotami pouhých 13 mikronů (oproti 42 u vítěze testu), na posledních místech ale neskončily. Pády i naplnění vodou vydržely, nicméně právě sáčky Tesco Value se velmi špatně odtrhávaly a hrozilo tak jejich protržení. Odborníci z Ústavu přitom postupovali velmi opatrně, což se ale u běžného spotřebitele úplně nedá očekávat.
Na posledních dvou místech skončily mikrotenové sáčky Dime (stejná značka obsadila i druhé místo s kvalitnějšími pytli) a zelené stahovací Profissimo od dm drogerie. Důvod? Pytle nevydržely pády a u sáčků Dime byla dokonce jedna role celá vadná a dno praskalo hned po naložení. Pokud jde o tloušťku, fólie patřily k podprůměrným, ale nikoli nejtenčím.
Pytle dm, které skončily poslední, přitom patří spíše k dražším, s cenou 2,30 koruny za kus. „Vámi zmiňovaný produkt jsme již inovovali. Optimalizované odpadní pytle jsou nyní více odolné proti roztržení a dají se již i jednodušeji odtrhávat,“ reagoval manažer komunikace dm drogerie Jiří Peroutka.
Dodal, že tloušťka materiálu pytlů není zárukou odolnosti. To potvrzuje i dodavatel značky Dime, společnost Cleanex Trade. Rozdíl mezi jejich dvěma výrobky v testu se dá částečně vysvětlit použitým materiálem. Lepší pytle jsou z odolnějšího „igelitu“ a horší z levnějšího „mikrotenu“, použijeme-li nesprávná, ale zažitá pojmenování různých plastových fólií.
„Materiál HDPE (mikroten) je opravdu méně odolný prasknutí a přetržení,“ uvedl ředitel Cleanex Trade Roman Pošusta. Netěsností by podle něj trpět neměl, v testu tento vzorek nepatrně prosakoval na jednom místě, ale netekl.
Když se podíváme na všechny vzorky z pohledu materiálu, z kvalitnějšího plastu jsou vyrobeny pouze tři z deseti (u čtyř nelze materiál dle obalu zjistit). A z těchto tří dva skončily na prvních dvou místech.
Kam házíte odpadky?
Kromě materiálu a tloušťky může být dobrým orientačním vodítkem při výběru pylů i jejich cena. Ale zcela se na ni spolehnout nedá. Cena pytle přepočítaná na jeden kus se v našem testu pohybovala od 60 haléřů po tři koruny.
Dva první pytle v pořadí byly také nejdražší, ale dál už ceny kvalitě tolik neodpovídají. Nejlevněji se daly pořídit sáčky, které skončily až šesté od konce.
O relativně drahých pytlech Proffisimo na posledním místě už řeč byla a proč i horší pytle Dime stojí přes korunu, naznačuje šéf jejich distributora. „Výrobky nedodáváme konečnému spotřebiteli, nedokážeme ani uhlídat cenu, za kterou se produkt k tomuto spotřebiteli dostane. Často jsou to další dva, nebo tři mezičlánky,“ dodal Pošusta.
