Plán Evropské komise ze začátku února počítá se čtyřmi miliardami eur (téměř 105 miliard korun), které by zlepšily boj proti rakovině. Protože se závislosti na kouření připisuje zhruba 27 procent všech případů rakoviny, je tento problém hlavním terčem unijních snah. Evropská komise chce do konce roku aktualizovat pravidla upravující sazby spotřební daně tabáku.
V současné době kouří přibližně čtvrtina občanů Evropské unie. Představa Eurokomisařů o takzvané „beztabákové generaci“ je podle Evy Králíkové, lékařky působící v Centru pro závislé na tabáku ve Všeobecné fakultní nemocnici a na první lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, sice krásná, ale se současným přístupem spíše nereálná.
Když porovnáte průměrný plat dnes a před dvaceti lety a vývoj ceny cigaret, tak zjistíte, že si za průměrný plat nyní pořídíte zhruba dvojnásobné množství krabiček.
Eva Králíkovádoktorka působící v Centru pro závislé na tabáku
V současné době platí směrnice, podle které má daň v členských státech představovat alespoň šedesát procent maloobchodní ceny cigaret. Česká republika má podle think tanku Tax Foundation nyní spotřební daň na cigarety ve výši 82,7 procent průměrné maloobchodní ceny, což je nad evropským průměrem. Otázkou je, o jak vysokých sazbách komisaři uvažují. Konkrétní čísla zatím nejsou známy.
Vysoká cena závislosti
Pokud by Evropská unie a potažmo i český stát chtěly docílit „beztabákové generace“, zvýšení ceny krabičky o pár korun rozhodně stačit nebude, míní profesorka Králíková.
V EU, která má 450 milionů obyvatel, ročně zemře na rakovinu 1,3 milionu lidí. Každý rok se rovněž objeví 3,5 milionů nových případů rakoviny. |
„Vliv je vždy komplexní – stát, rodina, zdravotníci a další. Ale záleží především na legislativě. Účinnou prevencí je hlavně vysoká cena daná daní, což bohužel u nás není, i když kuřáci budou opačného názoru. Když porovnáte průměrný plat dnes a před dvaceti lety a vývoj ceny cigaret, tak zjistíte, že si za průměrný plat nyní pořídíte zhruba dvojnásobné množství krabiček. Čili reálná dostupnost je dvojnásobná,“ uvádí Králíková.
Kdyby tedy měly být cigarety stejně dostupné jako na začátku tisíciletí, měly by podle doktorky stát více než dvě stě korun. A pokud se Evropa snaží snížit jejich spotřebu, krabička by měla stát ještě víc.
Jako další efektivní nástroj snížení spotřeby cigaret profesorka zmiňuje zavedení absolutně nekuřáckých prostor včetně některých venkovních. I to je součástí plánu Evropské komise. Dále je to prodej cigaret pouze ve specializovaných obchodech, tedy v trafice, nikoli dohromady s potravinami, a jednotné balení.
„To znamená, že by byly všechny krabičky stejné, základem by byla hnědozelená barva vyhodnocená jako nejméně atraktivní pro děti a mladé. Na krabičce by nebyla žádná neregulovaná plocha, čímž by odpadlo spojení s image nějaké značky,“ popisuje Králíková. Takové balení již má více než dvacet zemí světa.
Do jakého pytle strčit elektronické cigarety
Evropský plán rovněž zmiňuje rozšíření zdanění na nové tabákové výrobky, čímž myslí například elektronické cigarety. Proti tomuto dílčímu návrhu se však ozvala Světová aliance vaperů, tedy organizace lobbující v Bruselu právě za elektronické cigarety.
Podle ředitele aliance Michaela Landla v plánu „vítězí ideologie nad vědou“, protože se přirovnává kouření klasických cigaret k vapování těch elektronických. „Plán ignoruje množství důkazů, podle nichž představuje vapování méně než polovinu procenta rizika rakoviny, které představuje kouření,“ míní Landl.
Boj Unie proti emisím zdraží Čechům elektřinu, přispělo i mrazivé počasí |
Ačkoli Králíková upozorňuje, že elektronické cigarety nejsou „zdravější“ než klasické kuřivo, podstatné snížení celkového rizika připouští. „Vezmeme-li elektronickou cigaretu čili tekutinu bez tabáku, která se zahřívá, je tam méně než pět procent škodlivých látek v porovnání s klasickou cigaretou. Důležité je nezaměňovat elektronické cigarety se zahřívaným tabákem, jako například IQOS, jeho konzumenti vdechují podstatně více škodlivin, než je v aerosolu e-cigaret.“
Elektronické cigarety mohou posloužit při odvykání, protože pro kuřáky představují atraktivní předmět, který se alespoň vzdáleně podobá cigaretě. „Pro vapéry je důležité, že kromě nikotinu dostanou taky hračku do ruky a do pusy, dívají se na ‚kouř‘ a jejich rituál zůstane zachovaný. Jsou vhodné pro ty kuřáky, kteří nedokázali přestat jinak, často to bývají psychiatričtí pacienti. Zajisté je nikdo nedoporučuje nekuřákům včetně dětí,“ uvádí profesorka.
V roce 2020, jsme všichni bojovali proti pandemii covid-19. Ale mnoho z nás vedlo tichou bitvu - boj proti rakovině.
Ursula von der Leyenovápředsedkyně Evropské komise
Kromě vapovací aliance za elektronické cigarety lobbuje i německý europoslanec Peter Liese. Podle něj by Unie neměla sjednocovat svůj přístup ke klasickým a elektronickým cigaretám, protože druhé jmenované představují alternativu, u níž jsou negativní dopady na plíce nepravděpodobné.
K takovému postoji se přiklání i český europoslanec Jiří Pospíšil (za TOP 09). „Představa vytvoření ‚beztabákové‘ generace do roku 2040 je určitě hezký ideál, o který bychom měli usilovat, zároveň bychom se jím ale neměli nechat zaslepit. Proto si myslím, že současně s přitvrzením vůči klasickým cigaretám by bylo rozumné zvolit tolerantnější přístup k výrazně méně škodlivým alternativám kouření, jako jsou třeba elektronické cigarety nebo nikotinové nálepky,“ míní Pospíšil.
Největší zabiják v Evropě
Za celým plánem komise se skrývá jeden konkrétní palčivý problém. Předpokládá se, že do roku 2035 dojde k 24 procentnímu nárůstu úmrtí na rakovinu. To by z této nemoci učinilo největšího zabijáka v Evropské unii, píše list Politico. Unijní úředníci si rovněž uvědomují, že zatímco válčí s koronavirem, na druhé frontě se jim nedaří vykrýt dlouhodobější problém.
„V roce 2020 jsme všichni bojovali proti pandemii covidu-19, ale mnoho z nás vedlo tichou bitvu – proti rakovině,“ uvedla nedávno předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. „Bohužel je počet případů na vzestupu,“ dodala.
Podle europoslance Pospíšila je potřeba myslet i na ekonomické dopady rakoviny. „Nemoc totiž kromě nenahraditelné ztráty lidských životů znamená i obrovskou zátěž pro ekonomiku. Takový boj s rakovinou plic stojí více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. Pro představu: náklady spojené s péčí o pacienty s rakovinou plic se odhadují na více než tři miliardy eur ročně,“ uvádí Pospíšil.
Rovný přístup
Nutno zmínit, že kouření není jeden problém, na který se komise v rámci boje s rakovinou zaměřuje. Rovněž plánuje etikety se zdravotním varováním u alkoholických produktů do konce roku 2023, které by láhve s alkoholem značily podobně jako cigaretové krabičky.
Kladivo na nezávislá média selhalo. Polská vláda přepisuje návrh nové daně |
Komisaři si rovněž kladou za cíl sjednotit přístup k těm občanům, které postihla rakovina. Plánují vytvořit síť propojující uznávaná zdravotnická centra ve všech členských státech. Devadesát procent všech občanů by mělo tak mít přístup alespoň do jednoho z nich.
„Je nepřijatelné, že se míra včasného odhalení, diagnostika, způsob léčby a přežití v EU liší. Musíme mít Evropskou unii, která bude zastupovat všechny její občany stejně,“ uvedla k tomu evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová.
