Ochromené řecké banky nadále zůstávají jednou z největších překážek v ekonomickém zotavování země po dluhové krizi, která ji zasáhla před několika lety. Tamní finanční instituce totiž trápí vysoký podíl úvěrů, u nichž hrozí, že nebudou splaceny. Objevují se dokonce obavy, že pokud Řecko nedokáže svým bankám s tímto břemenem pomoci, dojde v zemi k další finanční krizi.
Nejbezpečnější banky: ČR je na čtrnáctém místě, Řecko mezi nejhoršími |
Agentura Reuters uvádí, že hodnota problematických řeckých půjček odpovídá částce 88,9 miliardy eur. Řecká centrální banka ve čtvrtek představila návrh plánu, kterým chce tento objem snížit. Rizikové úvěry by měl „zabezpečit“ speciální státní fond, financovaný emisí dluhopisů. Podle deníku The Washington Post by měl pojmout půjčky v souhrnné hodnotě až 40 miliard eur.
„Plán byl poslán SSM a bude prezentován příští pondělí,“ řekl agentuře Reuters zdroj z řecké centrální banky s odkazem na Jednotný mechanismus dohledu (SSM), který je jedním z klíčových pilířů evropské bankovní unie. SSM představuje systém na úrovni EU pro dohled nad úvěrovými institucemi v Evropě.
Řecké banky se s evropskými regulátory dohodly na krocích, které by měly do konce roku 2019 snížit objem rizikových úvěrů na 64,6 miliardy eur, tedy o 37 procent. Do roku 2021 by se měl tento podíl dál zásadním způsobem snižovat, aby dosáhl evropského průměru.
Agentura Bloomberg píše, že řecké banky by pro tyto účely mohly využít i zdroje z posledního záchranného balíčku. To by však u investorů mohlo vyvolat pochybnosti o tom, jestli jsou řecké státní finance opravdu zajištěné i pro příští roky.
Problematické bankovní pohledávky trápí především země, které v nedávné minulosti prošly krizí. Z dat Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) vyplývá, že kromě Řecka, Kypru a Portugalska mají banky evropských zemí podíly rizikových půjček nižší než deset procent.
