Samaras plán nejspíš představí o nadcházejícím víkendu na schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Hollandem. Vyplývá to z dokumentu, o kterém informoval list Financial Times.
Deficit bude klesat pomalejiPlán získat více času na zavedení dodatečných úspor předpokládá, že Řecko bude celkově postupovat pomaleji. Země by škrty rozložila do čtyř let, tedy až do roku 2016. Rozpočtový deficit by přitom snižovala tempem 1,5 procentního bodu z HDP, namísto dosavadního požadavku, který počítá s tempem 2,5 procentního bodu ročně. |
Další škrty ve zmíněném objemu 11,5 miliardy eur má Řecko zakomponovat do současného záchranného programu v letech 2013 a 2014. Řecko nyní čerpá finanční pomoc v objemu 130 miliard eur (zhruba 3,3 bilionu Kč), kterou si dohodlo s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF).
Podle dokumentu, na který se list odvolává, by Řecko potřebovalo dalších asi 20 miliard eur (zhruba 501 miliard Kč), aby vyšlo s rozpočtem. A to právě proto, že tempo snižování rozpočtového deficitu v letech 2013 a 2014 bude pomalejší, než se plánovalo.
Další peníze si seženeme sami
Atény ale slibují, že další peníze si najdou i bez pomoci partnerů z eurozóny. Měly by pocházet z už dohodnutých půjček od MMF a z emisí pokladničních poukázek. Atény však věří, že peníze získají i tím, že budou moci odložit z roku 2016 až na rok 2020 začátek splácení prvního úvěru od EU a MMF. V roce 2020 má ale Řecko začít splácet i druhý úvěr, který čerpá nyní od členů eurozóny a MMF.
Věřitelům z řad členů eurozóny už s Řeckem dochází trpělivost. Pokud dojde na novou konfrontaci mezi Aténami a Berlínem, lze očekávat i další otřesy na finančních trzích. Právě Němci už dali najevo, že žádné další peníze do Řecka posílat nehodlají. Mezi německými politiky se tak otevřeně začíná hovořit o variantě, že by Řecko mohlo opustit eurozónu.
