Politici podle listu doposud trvali na tom, že se soustředí výhradně na udržení Řecka v eurozóně. Slovinský ministr financí Dušan Mramor v sobotu ale potvrdil, že při pátečních jednáních se svými kolegy z eurozóny nastolil otázku „plánu B“.
„Diskutovali jsem o tom, co budeme dělat, pokud nebude včas dosaženo nového programu pro Řecko,“ uvedl Mramor. Odmítl nicméně, že absence nové dohody o pomoci Řecku by znamenala automatický odchod Řecka z eurozóny. „Plánem B může být cokoliv,“ prohlásil.
Úvahy o plánu B nepřímo signalizoval i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Neměli byste se ptát zodpovědných politiků na alternativy,“ odpověděl ministr na otázku ohledně existence plánu B. Dodal, že pokud by odpověděl kladně, mohl by vyvolat paniku. Poukázal v této souvislosti na potřebu tajit v počáteční fázi plány na znovusjednocení Německa v roce 1989.
Někteří ministři ale podle agentury DPA spekulace o plánu B odmítli. „O plánu B se nejednalo,“ uvedl například rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling.
Řecký parlament posvětil vysávání hotovosti
Eurozóna koncem března souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu, výplatu peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.
Řecká krizeŘecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc však v uplynulých letech musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek. |
Aténám se zatím nepodařilo s věřiteli na podobě reforem dohodnout. Řecko se proto snaží získat peníze na financování svého provozu a splácení půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze státního sektoru. Řecký parlament v pátek schválil kontroverzní vládní plán záboru veškeré volné hotovosti na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích, mimo jiné i v nemocnicích a školách.
Parlament o 300 zákonodárcích schválil opatření většinou 156 hlasů poslanců vládní koalice levicové formace SYRIZA a nacionalistických Nezávislých Řeků. Opozice označila tento krok za neústavní. Vláda se tak podle agentury AFP dostává k třem miliardám eur, které může použít v následujících dvou týdnech.
Volná hotovost má být v rámci plánu převedena na řeckou centrální banku, která za ni vydá krátkodobé cenné papíry s úrokem 2,5 procenta. „Peníze budou přinášet lepší úroky (než v bankách),“ řekl zákonodárcům vládní mluvčí.
Proti převodu peněz do centrální banky se zdvihl odpor mezi starosty obcí i vedoucími zhruba 1 400 nejrůznějších institucí, jejichž činnost je tak ochromena. Obecní zaměstnanci v pátek na protest proti plánu zorganizovali tříhodinovou stávku. Protesty zvyšují tlak na premiéra Tsiprase, jehož rozhodnutí pokračovat v boji s mezinárodními věřiteli již ztrácí mezi řeckými voliči na popularitě.
Po sobotním setkání s premiérem Tsiprasem však prefekti a další představitelé místních samospráv s převodem peněz souhlasili. „Dostalo se nám ujištění, že opatření je nouzové a dočasné, takže se v brzké době stane nepovinným,“ prohlásil podle Reuters šéf svazu řeckých regionů ENPE Kostas Agorastos.
Podle médií si vláda prodlužuje po finanční stránce život nejméně do 11. května, kdy má opět zasedat euroskupina, tedy ministři financí zemí platících eurem. V té době už by mělo - alespoň podle očekávání Atén - padnout konečné rozhodnutí o uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ze záchranného programu pro Řecko. Původně mělo být rozhodnuto do 24. dubna.
