Francouzský ministr zdůraznil, že Řecku náleží místo v eurozóně. Uvedl, že jakákoli nová dohoda by měla vzít v úvahu rozsah strukturálních reforem, které má země v plánu.
„Řecko potřebuje růst, investice jsou klíčové jak pro Řecko, tak i pro Evropu,“ dodal Sapin. Francie je podle něj přítelem Řecka a pomůže mu najít řešení současné situace. Jak doplnil, je přesvědčený o tom, že se Řecku podaří překonat veškeré těžkosti.
„Cokoli, co dokáže snížit dluhové zatížení Řecka je vítáno ... nemluvíme tu ale o smazání dluhu,“ prohlásil francouzský ministr. To by totiž znamenalo, že namísto řeckého daňového poplatníka by to byl evropský či francouzský, který by to musel zaplatit, dodal.
Řecký ministr Varufakis během tiskové konference oznámil, že má v plánu navštívit Berlín a jednat se svým německým protějškem. Stejně tak plánuje jet do Frankfurtu k jednání s Evropskou centrální bankou (ECB). Prý již s jejími představiteli zahájil plodné diskuze. Ve svém prohlášení řekl, že od nynějška Řecko nebude žádat o další tranši mezinárodní pomoci. „Byli jsme zvoleni, abychom ukončili tuto závislost,“ dodal Varufakis.
Zopakoval, že Řecko chce zaplatit veškeré peníze, které dluží, nicméně za jiných podmínek. „Bude-li mít Řecko čas do konce měsíce, může připravit detailní návrhy a pak do šesti týdnů dosáhnout rozumné dohody s věřiteli,“ prohlásil řecký ministr. Během veškerých těchto rozhovorů o řeckém dluhu s evropskými partnery země prý nebude žádat o žádné další půjčky. Varufakis současně zdůraznil, že evropská měnová unie je „nezrušitelná“.
„Můžeme diskutovat, ale rušit se nic nebude“
Michel Sapin již před setkáním uvedl, že Řecko nemá žádnou budoucnost, pokud opustí společnou měnu euro. A již tehdy rovněž naznačil, že je připraven diskutovat o zmírnění podmínek splácení řeckého dluhu, nikoli ale o jeho smazání.
„Můžeme diskutovat, můžeme odkládat, můžeme snižovat, ale rušit se nic nebude,“ řekl Sapin televizní stanici Canal +. Ministr nicméně snahu nové řecké levicové vlády vyjednávat označil za „legitimní“.
V rozhovoru pro dnešní vydání řeckého nedělníku To Vima Varufakis zdůraznil, že politika tvrdých úspor, vnucená mimo jiné i Aténám výměnou za mezinárodních záchranný program pro jejich rozpočtový systém, „je špatná pro celou Evropu“.
„Nezapomínejme, že tohle všechno není jen řecká krize. Máme tu Itálii, jejíž dluh je neudržitelný, Francii, které dýchá deflace za krkem, i Německo, které vstoupilo do deflace,“ upozornil řecký ministr.
Ve čtvrtek Sapin řekl, že zrušení řeckého dluhu by bylo vážnou odchylkou, ale že jejich nové projednání je možné. Upozornil nicméně, že jakékoli jednání bude záviset na tom, zda Řecko bude plnit svoje reformní závazky a udrží vyrovnaný rozpočet.
Nový kurz v Aténách
Řecká vláda, kterou po vítězství v parlamentních volbách před týdnem ovládla levicová strana SYRIZA, dala několikrát najevo, že nemíní pokračovat v nynější formě mezinárodního záchranného programu.
Atény měly v roce 2014 za cíl dosáhnout takzvaného primárního přebytku ve veřejných financích, tedy před odpočtem splátek dluhů, ve výši 1,8 procenta hrubého domácího produktu.
Nová vláda ale vysílá signály, které vzbuzují obavy, že její výdaje opět rozpočet oslabí. Oznámila plány na zvýšení minimální mzdy, opětovný nábor propuštěných státních zaměstnanců a zastavení privatizace velkých podniků.
Koaliční partner SYRIZY, nacionalistická strana Nezávislí Řekové, zase navrhl vyhlásit daňovou amnestii na nenahlášené příjmy uložené v řeckých bankách ve snaze zabrzdit stále narůstající výběry kont a jejich přesuny do zahraničí.
