Atény s půjčkou počítají, o víkendu schválily všechny požadované podmínky, a nyní čekají, že Evropa splní zase své sliby. "Dlouhodobá nejistota pro naši zemi dnešním dnem skončí," prohlásil podle agentury Reuters před jednáním řecký ministr financí Evangelos Venizelos.
Nejasný je ovšem postoj nejsilnější země - Německa. Britský deník The Telegraph o víkendu napsal, že podle ministra financí Wolfganga Schäubleho by bylo lepší nechat Řecko zkrachovat. Řecká vláda totiž podle ministra nedokáže prosadit naordinované škrty. Jsou tak přísné, že by s nimi měly problém i jiné vlády a řečtí obyvatelé se navíc proti škrtům soustavně bouří. Další protesty odstartovaly i v pondělí, kdy studenti v Aténách například blokovali silnici před parlamentem.
Schäuble je navíc přesvědčen o tom, že i kdyby zázrakem země sliby splnit dokázala, druhý úvěr by jí stejně na vyřešení problému nestačil (více čtěte zde).
Ostatní hlasy z eurozóny zatím věří v dohodu, která by znamenala, že Atény dostanou okolo 130 miliard eur. Na pomoci Řecku se v hrubých obrysech dohodli lídři EU loni v říjnu. (více zde)
Rakouská ministryně financí v neděli řekla, že se jednání vyvíjejí dobře a Řecko nakonec peníze dostane. Optimistický je i francouzský ministr financí Francois Baroin. "Už to dál nemůžeme odkládat. Řecko musí v březnu splatit část dluhu a hrozí mu krach. To je něco, čemu se Francie snaží už 18 měsíců vyvarovat," citovala v pondělí ráno jeho vyjádření rádiu Europe 1 agentura Reuters.
Věřitelé se musí zapojit víc, ukazují analýzy expertů
Chuť pomoci Řecku je nyní veliká. Země totiž ukázala, že se o změnu přístupu k efektivnímu a úspornému financování svého chodu usilovně snaží. I tak na to však její síly za současné dohodnutých podmínek nestačí.
To ukázaly zprávy MMF, Evropské komise a ECB, které má k dispozici agentura Reuters a zveřejnila je v pondělí krátce před půl desátou hodinou večer. Píše se v nich, že pokud bude Řecko šetřit, jak má, a soukromí věřitelé škrtnou 70 procent investic tím, že vymění staré dluhopisy za nové s 30 letou splatností a úrokem 3,5 procenta, stejně bude mít země v roce 2020 dluh vůči HDP ve výši 129 procent.
Celá záchranná akce přitom byla vymýšlena proto, aby Řecko mělo dluh jen 120 procent, jinak by se míjela účinkem. Věřitelské instituce navrhují několik možností, jak potřebné hranice dosáhnout.
První spočívá v tom, že se ještě sníží úrok dohodnutý mezi Aténami a soukromými věřiteli (hlavně bankami a pojišťovnami). Tím by se získala úspory 1,5 procentního bodu. Stejně velká úlevy by šla najít tím, že věřitelné sníží výnos již prvního dluhu z roku 2010.
Další 3,5 procentního bodu by šlo podle expertů najít tak, že se do restrukturalizace řeckých dluhopisů zapojí i centrální banky zemí eurozóny. O zbytek úlev by se "mohla postarat" Evropská centrální banka. Pokud by se "vzdala" zisků z intervenčních nákupů dluhopisů, které prováděla v rámci záchrany eurozóny od roku 2010. Pokud by je odepsala všechny, mohl by se řecký dluh snížit o dalších 5,5 procentního bodu, uvádějí experti.
Po sedmi hodinách jednání se politici dohodli na tom, že přijmou taková opatření, která sníží dluh Řecka v roce 2020 na 123 či 124 procent vůči HDP. To jim ale nestačí a pokračují v dalším hledání možných kompromisů mezi věřitelskými institucemi
Politici měli jednat o schválení úvěru v minulých týdnech už několikrát, ale schůzky se pokaždé odložili, protože státníci považovali úspory v Řecku za nedostatečné. Teprve o víkendu se dokončila dohoda o seškrtání 70 procent dluhopisů, které drží zahraniční banky. Řecko schválilo i další podmínku - dodatečné úspory 325 milionů eur (čtěte Řecký kabinet schválil dohodu o výměně dluhu i další škrty).
"Myslím, že dnes (v pondělí, pozn. red.) to schválí, tlak finančních trhů sílí a odklad na summit na počátku března by se trhům příliš nezamlouval," hodnotí vývoj analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Podrobnosti dohody se ladily na poslední chvíli
Ačkoliv konečné ano dohodě se očekává, co konkrétního bude smlouva obsahovat, jasné ještě dopoledne nebylo a věcí na "doladění" bylo hodně. Nevyřešena byla například otázka, zda se bude pro řecký dluh vytvářet speciální účet, který bude navázán na přísnou kontrolu aktuálních vládních výdajů. Pokud by Řecko limit výdajů překročilo, nedostalo by peníze na další chod, ale finance by šly rovnou na splátky dluhu.
Eurozóna také řešila, jak bude podmínky plnění úvěru nadále kontrolovat. Zda ponechá inspekci na ECB, EU a MMF, či zda systém kontroly změní.
Řecký ministr financí Evangelos Venizelos (vlevo) diskutuje s šéfem Evropské centrální banky Mario Draghim na jednání eurozóny v Bruselu. Eurozóna má schválit druhou půjčku pro Řecko ve výši 130 miliard eur. (20. února 2012)
Podle agentury Reuters evropští představitelé uvažovali už dopoledne o tom, že Řecku možná sníží úroky u již existujících půjček a že se ECB možná "vzdá" úroků z nového dluhu. Představitelé také rokovali o tom, že by soukromí investoři mohli odepsat ještě více řeckých dluhů a že by se do výměny starých dluhopisů za nové mohly zapojit i centrální banky. Zdroje Reuters přitom tvrdily, že EU s tímto scénářem souhlasí.
Investoři věří v konec agónie. Evropské akcie prudce posílily
Ačkoliv výsledek jednání není znám a evropští lídři už několikrát překvapili tím, že konečné ano neřekli, investoři jsou si tentokrát jisti: Politici se dnes dohodnou.
Akcie na západoevropských burzách totiž zahájily nový týden dalším růstem a jejich hlavní index se vyšplhal nejvýše za téměř sedm měsíců. Index FTSEurofirst 300 v závěru obchodování posílil o 0,7 procenta na 1090,29 bodu a dostal se tak nejvýše od konce července, píše ČTK.
"Na trh přitékají peníze díky nadějím na dohodu o Řecku a další pozitivní zprávě z Číny (země v sobotu snížila povinné minimální rezervy a podpořila tím hospodářství, pozn. red) . Očekávám ale, že růst bude omezen tak na dvě procenta, i když Řecko záchranu dostane," řekl agentuře Reuters Bob Parker, investiční poradce ve švýcarské bance Credit Suisse.
Analytik Raiffeisenbank ale upozorňuje na to, že i když Řecko peníze dostane, vyhráno nemá a investoři by měli být obezřetní. "I když k dohodě dojde, rozhodně to nebude znamenat konec řecké 'story'. Zásadní reformy k nastolení konkurenceschopnosti a udržitelnosti veřejných financí v Řecku ještě neproběhly a jejich schválení je běh na značně dlouhou a nejistou trať," říká Václav Franče.
