Během tří fází pomoci obdržela zadlužená země úvěry v souhrnné výši kolem 300 miliard eur. Aby věřitelé Řecku „návrat do reality“ usnadnili, poskytli mu řadu dodatečných výhod včetně desetiletého odkladu splácení některých půjček.
Nejzadluženější země na světě není Řecko. Mezi rekordmany patří ostrovy |
Přesto zůstává řada odborníků k budoucímu vývoji skeptická. Ke splacení poslední záchranné půjčky by mělo podle odhadů dojít v roce 2060, přičemž aby to Řecko do té doby zvládlo, musí dlouhodobě vykazovat přebytek státního rozpočtu. Mezinárodní měnový fond (MMF) tomu příliš nevěří a argumentuje tím, že jen minimum zemí v historii dokázalo podobnou rozpočtovou disciplínu dodržovat.
Vlády totiž většinou kvůli nespokojenosti občanů rychle sklouzávají zpátky k „rozhazování“. Řecko tak bude i po opuštění záchranného programu pod přísným dohledem evropských institucí a MMF, které budou dohlížet na jeho fiskální disciplínu a plnění reforem, jež započaly v minulých letech.
Tato mnohdy drastická opatření, jako například výrazné osekávání vládních výdajů spojené se snižováním důchodů, vedly během krize k četným protestům. Účelem reforem je zejména snížení masivního státního dluhu, který představuje bezmála 180 procent řeckého hrubého domácího produktu. To je v rámci zemí eurozóny nejvíce.
Kromě zadlužení se Řecko potýká s vysokou nezaměstnaností. Momentálně je bez práce pětina obyvatelstva, přičemž v nejhorším období krize to byla téměř třetina.
Minulý rok se země dostala z recese, během níž se její ekonomika zmenšila o čtvrtinu. Loni už řecké hospodářství rostlo, ale zatím jenom mírně, růst nedosáhl ani dvou procent HDP. Evropští lídři se nicméně na schůzce v červnu letošního roku shodli, že řecká krize je u konce. Na poslední, dvouměsíční období Řecka „pod křídly“ evropských věřitelů vyhradili zemi půjčku 15 miliard eur.
Začalo to podvodem
Situace Řecka se začala komplikovat v roce 2004, kdy vyšlo najevo, že země vstoupila do eurozóny v roce 2001 podvodem. Nesplnila totiž kritérium deficitu státního rozpočtu, jenž byl ve skutečnosti mnohem vyšší, než uváděla vládní čísla. Potvrdil to i tehdejší kabinet premiéra Kostase Karamanlíse.
KOMENTÁŘ: Bankovní protektorát nad Řeckem pokračuje. Čeká se na odpuštění |
Ten ale posléze pokračoval v praktikách svých předchůdců, následkem čehož evropský statistický úřad Eurostat v letech 2005 až 2009 opakovaně odmítl data od řeckých představitelů. Investoři byli v šoku a nechtěli zemi dál půjčovat peníze za výhodných podmínek. Zanedlouho tak Řecko čelilo platební neschopnosti.
Po osmi složitých letech, během nichž bylo Řecko dvakrát málem vyhozeno z eurozóny, to vypadá, že země je z nejhoršího venku. Mezinárodní ratingová agentura Fitch zlepšila hodnocení jeho úvěrové spolehlivosti o dva stupně na BB-. Se změnou v nejbližší době nepočítá.
