Půjčka ve výši sedm miliard (asi 189 miliard korun) má pokrýt okamžité potřeby země jako jsou důchody, splátky dluhů nebo financování bank.
Půjčka má mimo jiné sloužit k tomu, aby Atény splatily 20. července Evropské centrální bance dluh ve výši 3,5 miliardy eur. Pokud by v této splátce Řecko selhalo, ECB by mohla odstřihnout řecké komerční banky od nouzových úvěrů, což by skončilo katastrofou. Nyní centrální banka drží nouzové úvěry v omezené výši tak, že mohou banky přežít, nicméně živoří.
Proti půjčce hlasovalo například Česko a Velká Británie. Byly však přehlasovány. Půjčka se bude poskytovat ze starého záchranného mechanismu EFSM, ze kterého se poskytovaly Řecku finance v prvním záchranném programu po krizi v roce 2010. Záruky za tyto půjčky nesly všechny země EU. V novém záchranném fondu ESM (Evropský stabilizační mechanismus) však už ručí jen země eurozóny.
Česká vláda byla proti znovuotevření možnosti čerpat pro Řecko finance ze starého fondu, garance na ČR by vyšly na téměř 4 miliardy korun (více čtěte zde).
Podmínkou pro vyplacení peněz má podle návrhu Komise být, že Atény ve středu schválí první reformní kroky dohodnuté na nedávném summitu eurozóny. Hlasovat se o tom bude před půlnocí.
