Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Mocnostem o Řecko nejde. Chtějí minimalizovat vlastní škody

  18:30aktualizováno  18:30
Řecká ekonomika stále stagnuje na svém bezútěšném dně. Mocnostem, které navrhují reformy, totiž nejde o uzdravení zdecimovaného hospodářství, ale jen o minimalizaci vlastních škod, píše v komentáři ekonomka Hana Lipovská.

Žena protestuje před parlamentem proti úsporným opatřením, které po Řecku požaduje Evropa výměnou za druhý úvěr. V ruce drží řeckou vlajku. (19. února 2012) | foto: Reuters

Předseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem na počátku letošního roku prohlásil, že se řecká ekonomika zotavuje rychleji, než kdokoli očekával. Nová data o řeckém hospodářství publikovaná v třetím květnovém týdnu však dokládají, že se opět mýlil. I v prvním čtvrtletí roku 2017 tamní ekonomika meziročně poklesla o půl procenta.

Hana Lipovská

Ekonomka Hana Lipovská působí jako odborný pracovník Masarykovy univerzity na...

Ekonomka Hana Lipovská působí jako odborný pracovník Masarykovy univerzity na Ekonomicko-správní fakultě, od roku 2017 je místopředsedkyní akademického senátu.

Je dlouhodobou spolupracovnicí pražského Institutu Václava Klause.

Nezaměstnanost zůstává nadále srovnatelná s americkou Velkou hospodářskou krizí 30. let minulého století. Řecko v současnosti vykazuje míru nezaměstnanosti 23,2 procenta, mezi mladými dosahuje dokonce 47,9 procenta. Tamní deprese se tak stala nejdelší krizí v novodobých hospodářských dějinách světa.

Zatímco ostatní evropské ekonomiky dokázaly propad dohnat a vracejí se nad předkrizové hodnoty produkce, řecký hrubý domácí produkt stagnuje stále jen na 72 procentech předkrizové úrovně. V absolutních číslech se jedná o ztrátu čtrnácti let hospodářského růstu.

Navzdory částečným bankrotům, politicky korektně nazývaným haircuty, tvoří řecký vládní dluh stále 179 procent hrubého domácího produktu. Tři čtvrtiny této sumy dluží řecká vláda eurozóně, Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu, tedy vesměs daňovým poplatníkům ostatních evropských států.

Na úrovni Etiopie

Stále stejně chmurné zůstává také ratingové hodnocení, podle kterého je Řecko na úrovni Etiopie či Pákistánu. Zatímco druhá nejproblematičtější ekonomika eurozóny, Portugalsko, si na finančních trzích půjčuje za 3,78 procenta, desetileté řecké dluhopisy se prodávají s úrokovou mírou 8,72 procenta.

KOMENTÁŘ: Bankovní protektorát nad Řeckem pokračuje. Čeká se na odpuštění

Uvedené statistiky, ale také způsob mezinárodní „hry na řešení krize“ naznačují jistou podobnost s meziválečným Německem. Tak jako v případě Výmarské republiky i dnes se mezinárodní mocnosti nesnaží uzdravit zdecimovanou ekonomiku, ale usilují pouze o minimalizaci vlastních škod.

Blížící se datum splatnosti další části půjčky Trojka (tedy Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) využila k dalšímu tlaku na nesystematické a v dané situaci nerozumné reformy.

Ve čtvrtek 18. května byl proto řecký parlament donucen schválit nový, již čtrnáctý balíček restriktivních opatření, kterým Trojka podmínila uvolnění další půjčky. V jeho rámci byla přijata další reforma daně z příjmu fyzických osob, kterou se snížila sleva na poplatníka, i reforma penzijního systému spočívající v dalším snížení starobního důchodu, tentokrát o 18 procent.

Řecká vláda také pokračuje v privatizaci strategického majetku. Zatímco přístav v Soluni byl odprodán německému investorovi, většinu přístavu Pireus dnes drží investor čínský.

Nové a nové reformy nadiktované Trojkou chrání pouze zájmy zahraničních investorů, řecká ekonomika stále stagnuje na svém bezútěšném hospodářském dně.

Jestliže 41 procent občanů členských států Evropské unie hodnotí ekonomickou situaci své země jako dobrou, 97 procent Řeků ji vnímá jako špatnou a většina očekává další zhoršování.

Pozitivním důsledkem dlouhé krize je absolutní ztráta důvěry Řeků v Evropskou unii. V současnosti jí nevěří 78 procent a euru téměř 80 procent Řeků. Jedinou změnou oproti počátku dluhové krize je tak naprostá ztráta zájmu médií, a tím i mírné uklidnění finančních trhů.

V květnu 2015, kdy evropská média sledovala řeckou krizi ještě takřka v přímém přenosu, řekl exprezident Václav Klaus ve svém projevu na Vysoké škole ekonomické: „V rámci eura pro Řecko – v dohlédnutelné a představitelné budoucnosti – řešení neexistuje. Existuje pouze pokračování dnešního stavu permanentní krize a permanentního čekání na pomoc, půjčky, dary, odpouštění dluhů atd.“

Oběť evropské měny

Na tom se nic nezměnilo ani po dalších dvou letech. Masivní vnitřní devalvace, která nejvíce zasáhla životní úroveň obyčejných Řeků, nedokázala nahradit devalvaci vlastní suverénní drachmy. Vyrovnání státního rozpočtu namísto původního dvojciferného deficitu ke snížení dluhového břemena nestačí. Cíl Trojky – snížení dluhu na 20 procent hrubého domácího produktu nejpozději do vzdáleného roku 2060 – tak zůstává bez samostatné měny či přiznaného bankrotu jen značně naivním přáním.

Tak jako staré řecké mýty, i současná řecká krize v sobě skrývá hluboké poučení. Země se stala obětí společné evropské měny. Je proto jen stěží pochopitelné, že i po sedmi letech hluboké krize eura může česká politická reprezentace zcela vážně hovořit o nutnosti rychlého vstupu do eurozóny.

Lze rozumět proklamacím eurokomisařky Věry Jourové či bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidly, kteří mají v popisu práce nehájit zájmy České republiky. Obdobné výroky členů vlády či dokonce bankovní rady České národní banky jsou však nezodpovědné a krajně nebezpečné. Únava z hospodářské krize dala na krizi eura zapomenout. Samotné euro však po sedmi letech není o nic lepší. Diskuse o vstupu do eurozóny proto musí zůstat v České republice i nadále nepřípustná.

Autor:



Nejčtenější

Prodavači jsou dražší než vysokoškoláci. Anomálie však dlouho nevydrží

(ilustrační snímek)

Současný trh práce zažívá anomálie v odměňování. Kdo hledá práci, může si u dané firmy říct víc, než mají stávající...

Kaufland na pranýři. Zákazníci si stěžují na chybějící zboží i dlouhé fronty

(Ilustrační snímek)

Kaufland prožívá těžké období. Na jedné straně se snaží otočit vnímání lidí, že je „jen levný“, na druhé straně bojuje...



Problémy vyřešíme, chce to ale čas, říká finanční ředitel Kauflandu

Finanční ředitel Kauflandu Jan Stupka obsluhoval zákazníky u pokladny na...

Finanční ředitel Kauflandu Jan Stupka (54) působí v tomto německém obchodním řetězci, kde je zvykem rozhovory...

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...

Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...

Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Češi uspěli v Evropě. Už nebudou jíst hůře než Němci

Ilustrační snímek

Evropská komise představila nová pravidla boje proti dvojí kvalitě potravin. Brzy si snad koupíme čokoládu jako na...

KOMENTÁŘ: Hrátky s korunou vedou k euru. To se teď zaměstnancům nevyplatí

(Ilustrační snímek)

Před rokem přestala Česká národní banka oslabovat korunu. Obavy finančních ředitelů z konce intervencí však mezitím...

Mafie je nemorální, rozhodl evropský soud a zakázal jméno sítě restaurací

Marlon Brando ve filmu Kmotr (1972)

Značka La Mafia se sienta a la mesa (Mafie sedí u stolu) odporuje veřejnému pořádku, rozhodl ve čtvrtek soud Evropské...

Najdete na iDNES.cz