Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řecko nesmí zbankrotovat, byl by to trest smrti, říká bankéř z ECB

  9:52aktualizováno  12:11
Úvahy o řízeném bankrotu Řecka jsou z říše pohádek a evropští politici by je měli opustit. Listu Financial Times to řekl člen bankovní rady Evropské centrální banky Lorenzo Bini Smaghi. Zároveň dodal, že pokud by se Evropa na restrukturalizaci řeckých dluhů dohodla, odsoudila by tím zemi k smrti a sama by na to doplatila.

(ilustrační snímek) | foto: AP

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula krachu. Nyní ale nestačí plnit podmínky, ke kterým se zavázala při přiklepnutí úvěru od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč).

Zemi tak hrozí, že nedostane další část půjčky. Peníze jí přitom stačí jen do poloviny června. Ekonomové i někteří politici tak začínají mluvit o tom, že Řecko potřebuje odložit splácení půjček, prodloužit jejich splatnost a část dluhů škrtnout. Podle bankéře ECB by však tento scénář Řecku nepomohl, naopak by pro něj skončil katastroficky.

"Když se podíváte na finanční trhy, tak pokaždé, když padne zmínka o 'restrukturalizaci' či 'měkké restrukturalizaci', začnou šílet. To dokazuje, že něco takového se nemůže odehrát spořádaným způsobem. Alespoň ne v tomto prostředí," poznamenal Bini Smaghi k náznakům, že by Řecko mohlo sáhnout k mírnější formě restrukturalizace. V minulých dnech se pro ni vžil termín reprofilace.

Státní dluh Řecka se pohybuje kolem 327 miliard eur (zhruba osm bilionů Kč), což je kolem 150 procent jeho hrubého domácího produktu. Dosavadní vývoj podle agentury Reuters naznačuje, že riziko státního bankrotu Řecka se zvyšuje. To ale Bini Smaghi odmítá.

"Kdyby Řecko vyhlásilo platební neschopnost, bankovní systém Řecka by zkolaboval. Pak by bylo nutné zajistit jeho obrovskou rekapitalizaci, ale kde by se na to vzaly peníze?" ptal se v rozhovoru bankéř. "Restrukturalizace dluhu nebo odchod země z eurozóny by byl pro Řecko rozsudkem smrti, který Evropská unie zrušila," dodal Smaghi.

Bankrot Řecka by odskákala Evropa

Restrukturalizace dluhů by ale nebyla pohromou jen pro samotné Řecko, podle evropského bankéře by na ní těžce doplatili i obyvatelé EU. Bankrot by totiž podle něj postihl hlavně centrální banky zemí eurozóny, na což by doplatili její daňoví poplatníci.  

Bini Smaghi rovněž řekl, že Řecko není v platební neschopnosti a situaci stále může řešit například rozprodejem státního majetku či změnou daňového systému a struktury výdajů.

V Aténách je nyní mise EU a MMF, která posuzuje, jak Řecko pokračuje v plnění dohodnutých podmínek. Hodnotí především postup při snižování rozpočtového deficitu. Verdikt, zda je možné pro Řecko uvolnit další část úvěru, by mise měla vynést tento týden.

Financial Times uvedly, že jednání by mohla vést k bezprecedentnímu zásahu do řecké ekonomiky, který by byl veden zvenčí. V úvahu připadá i mezinárodní účast na výběru daní a privatizaci státního majetku výměnou za nové záchranné úvěry.

Bini Smaghi podle listu odhaduje, že vlády eurozóny by spolu s MMF musely Aténám poskytnout dalších asi 30 miliard eur (zhruba 738 miliard Kč), aby se Řecko vzpamatovalo. Zbytek financování, který je vymezen na léta 2012 až 2013, by bylo nutné pokrýt z privatizačních výnosů a dalších opatření, uvedl bankéř.

Irsko bude asi potřebovat další peníze

Kromě Řecka bude další finanční pomoc možná potřebovat i Irsko. Země  nebude schopná plně se zotavit do roku 2012, jak předpokládali tamní politici. V irském nedělníku Sunday Times to řekl ministr dopravy Lea Varadkar. 

Podle něj je velmi pravděpodobné, že mezinárodní společenství prodlouží platnost současného záchranného programu, který počítá s finanční pomocí ve výši 85 miliard eur (přes dva biliony korun), nebo rovnou zemi poskytne novou pomoc. "Myslím si, že to je názor většiny lidí," řekl Varadkar.

Irsko znárodnilo prakticky všechny problémové banky a jejich záchrana jej stála několik desítek miliard eur. Kvůli tomu loňský rozpočtový schodek činil 32 procent HDP, což je zdaleka nejvyšší hodnota v celé Evropské unii.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Amazon instaluje lidem schránky. Mohou převzít balík, i když nejsou doma

On-line prodejce Amazon pronikl do života Američanů různými způsoby. Začalo to obyčejnými knihami. Pokračovalo to těmi elektronickými, čtečkou Kindle,...  celý článek

Tradiční vlněné válenky s pravou kožešinou zajistí teplo a komfort. Nosí se bez...
Ikonické válenky z ovčí kůže řeší právníci. Firma z USA dusí konkurenci

V Austrálii je slovo ugg obecným pojmenováním vysokých bot z ovčí kůže, které se často nosí místo bačkor. V USA je to ale značka a pro jednu firmu velký...  celý článek

Chladící věže elektrárny John E. Amos Power Plant ve Virginii sice nechrlí do
Turecko je o krok blíž první jaderné elektrárně. Postaví ji s Rusy

První jaderná elektrárna v Turecku získala počáteční stavební povolení a úplné povolení by měla získat v první polovině příštího roku. Uvedla to v pátek...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.