Z těchto údajů vyplývá, že loni řecká daňová správa vymohla pouhých 45 procent očekávaných příjmů z daní. Nedoplatky dosahovaly 87 miliard eur (2,35 bilionu korun), což je asi polovina hrubého domácí produktu.
Od roku 2010, kdy Řecko kvůli krizi vstoupilo do záchranného programu finanční pomoci dohodnutého s mezinárodními věřiteli, ukazatel vymahatelnosti vytrvale klesá. V roce 2010 to bylo ještě 70 procent, v roce 2014 už jen padesát procent.
Neschopnost vybírat daně je v Řecku zdaleka nejvyšší v Evropské unii. Druhá Malta překonala patnáctiprocentní hranici. Zbytek zemí unie je pod deseti procenty.
Další údaje MMF ukazují, že zhruba 55 procent domácností v Řecku neplatí díky nejrůznějším sociálním úlevám žádné daně, což je zdaleka nejvíce v Evropské unii. Na druhém místě je Španělsko, které jako jediné těsně překračuje 20procentní hranici.
V oblasti mezd se v Řecku neplatí daně od zhruba 9 000 eur ročního příjmu (přes 240 000 korun). Řecko je tak třetí za Francií a Rakouskem, kde jsou ovšem platy průměrně mnohem vyšší.
Tyto ukazatele jsou podle Mezinárodního měnového fondu dokladem toho, že pokud Řecko nepodnikne zásadní reformy ve výběru daní, těžko dosáhne optimistických cílů ohledně rozpočtových přebytků v příštích letech.
