Atény. Chodci postávají před řeckým parlamentem. (10/11/2011)

Atény. Chodci postávají před řeckým parlamentem. (10/11/2011) | foto: AP

Řecko začíná jednat s bankami o odpisu poloviny dluhů

  • 76
Řecko ve středu zahájí jednání s bankami o odpisu části svých dluhů. Dohoda se soukromými investory je klíčovou částí druhého mezinárodního záchranného plánu pro předluženou zemi. Tu odsouhlasili lídři eurozóny, aby zastavili dluhovou krizi.

Nejmenovaný činitel řeckého ministerstva financí agentuře AP řekl, že do Atén ve středu přijede Charles Dallara, šéf Institutu mezinárodních financí (IIF), který sdružuje přední světové banky. Se zástupci jednotlivých bank v Londýně nebo v Paříži budou řečtí představitelé vést rozhovory zatím telefonicky a ve čtvrtek by měla řecká delegace předložit ve Frankfurtu svůj protinávrh k návrhům IIF.

Poté, co řecký parlament odpoledne odhlasuje důvěru nové vládě premiéra Lukase Papadimose, se má Dallara sejít s řeckým ministrem financí Evangelosem Venizelosem. Večer v 19 hodin SEČ se pak sejde s Papadimosem, oznámil premiérův úřad.

Řecko od loňského května přežívá jen díky penězům z loňského záchranného balíku 110 miliard eur od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Letos se ukázalo, že první záchranný plán nebude stačit, a EU tak sjednala další program. Jeho součástí je i odepsání poloviny soukromých dluhů. Dluh Řecka, který letos podle odhadů přesáhne k HDP 160 procent, by se měl do roku 2020 snížit na 120 procent (více o výsledcích summitu čtěte zde).

Dluh Atén by se tak měl vůči soukromým investorům snížit zhruba o 100 miliard eur. Podle britského listu Financial Times však nynější návrhy věřitelů obsahují podmínky, díky nimž by z toho mohli investoři vyjít značně lépe, než jak se v říjnu dohodla EU. Banky mají v jednáních výhodu, protože jejich příspěvek musí být víceméně dobrovolný, jinak by se celá transakce hodnotila jako vyhlášení řecké insolvence.

Dohoda o seškrtání dluhů klade Řekům podmínky

IIF podle listu navrhuje tři verze výměny dosavadních řeckých dluhopisů za nové, kde bude mít jistina čistou současnou hodnotu proti nynějším nižší o 51 až 53 procent. Klade si však jako podmínku mnohem vyšší úrokové sazby a požaduje i další věci jako například roční platby v případě, že řecká ekonomika bude růst dříve a rychleji, než se předpokládá.

Nejpřímočařejší návrh věřitelů předpokládá vydání nových dluhopisů v hodnotě 50 procent starých, budou však mít úrokovou sazbu osm procent, tedy mnohem vyšší, než jakou mají současné obligace. To by znamenalo, že věřitelé budou mít z nových papírů o poloviční hodnotě zhruba stejné roční výnosy jako z dosavadních a jejich celkové náklady na výměnu dluhopisů by se tím výrazně snížily.

,