Dohodli se na tom v noci z pondělí na úterý ministři financí eurozóny, kteří jednali i se zástupci Mezinárodního měnového fondu. Čistě formálně toto rozhodnutí ještě bude potvrzeno na příští schůzce.
Odblokování peněz, které Atény nutně potřebují, přišlo poté, co se obě strany po půl dne trvajících jednáních shodly na krocích pro seškrtání řeckého dluhu. Ten by se měl do roku 2022 snížit na 110 procent hrubého domácího produktu a 124 procent HDP do roku 2020.
V rámci těchto kroků by se měly Aténám vrátit výnosy, které získala Evropská centrální banka (ECB) z řeckých dluhopisů, jež má ve svém držení.
Sníží se i úrokové sazby z půjček, které Řecko získalo, a upraví jejich splatnost. Ministři se také dohodli na spuštění dobrovolného odkupu řeckých dluhopisů, v jehož rámci by se mělo podle agentury Reuters nabídnout soukromým investorům 35 centů za každé euro řeckých dluhopisů, které drží.
EU chce srazit dluh země na udržitelnou míru 120 procent HDP
"Určitě to sníží nejistotu a posílí důvěru v Evropu a v Řecko," řekl k dohodě šéf ECB Mario Draghi.
Přijatá rozhodnutí by měla zajistit udržitelný stav řeckého dluhu. Právě to byla klíčová otázka, která MMF a eurozónu v posledních měsících zaměstnávala a také do jisté míry rozdělovala v názorech (více čtěte zde).
"Jsem potěšen, že mohu oznámit, že jsme dnes dosáhli politické dohody na vyplacení příští splátky Řecku," řekl šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker. Řecko podle něj přistoupilo k reformám a škrtům, které od něj partneři požadovali.
Podle šéfky MMF Christine Lagardeové je Řecko opět "na cestě k udržitelnému dluhu".
Eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Olli Rehn po jednání řekl, že peníze ze záchranného balíku do Řecka půjdou ve třech částech, tzv. tranších. Stane se tak v první části prosince.
Když se dojednával záchranný balík pro Řecko, z něhož jsou nyní postupně výměnou za jednotlivé reformní kroky uvolňovány peníze, tak se počítalo s tím, že řecký dluh v roce 2020 bude dosahovat zhruba 120 procent HDP. Právě tuto hranici MMF označil za trvale udržitelnou.
Jenže v poslední době data ukázala, že vzhledem ke stavu tamní ekonomiky a postupu reforem to není příliš reálné. Dluh totiž příští rok vystoupá podle odhadů až na hranici kolem 190 procent HDP. Řecká ekonomika se za posledních pět let propadla o téměř 25 procent a další pokles se čeká příští rok. Bez nových opatření by výše dluhu za osm let dosáhla hranice 144 procent HDP.
Juncker zdůraznil, že věří, že se řecká ekonomika dostane do lepší kondice. Přispět by tomu mimo jiné měl i záměr snížit výši peněz, kterou Řekové dávají na spolufinancování unijních projektů.
